Kamila Pešeková: Prezident Slovenska jako Štúr, Štefánik i Husák dohromady? Kdepak, stačí slušnost
Slovenské prezidentské volby, již páté v novodobé historii země, které proběhnou za necelé dva měsíce, dostaly zase o něco konkrétnější podobu.
Pro zájemce totiž vypršela možnost podat přihlášku, a tak je nyní zřejmé, že o nejvyšší ústavní funkci na Slovensku se bude ucházet patnáct kandidátů, z toho dvě ženy.
Kamila Pešeková: Slovenský Donald Trump se jmenuje Štefan Harabin
Necelé dva měsíce zbývají do prvního kola prezidentských voleb na Slovensku.
Teď také začne naplno předvolební boj, který někteří kandidáti zahájili už loni v létě. I když mají formálně všichni stejné podmínky, už teď je jasné, že mezi nimi existuje několik silných hráčů. Mezi takové patří i Maroš Šefčovič, přestože do pomyslného ringu nastoupil jako poslední.
Kandidát vládního hnutí Smer je místopředsedou Evropské komise pro energetickou unii, takže o jeho proevropském založení nemůže být pochyb. Mohl by být dobrou volbou i pro ty, pro které by Šefčovič připadal ve druhém kole v úvahu jako „menší zlo“.
Má sice stejnou stranickou legitimaci jako dlouholetí tahouni Smeru Robert Fico a Robert Kaliňák. On sám ale zdůrazňuje potřebu nadstranickosti prezidentských kandidátů a při pohledu do řad hlavní vládní strany se nikdo další takový nenabízí.
Slovenská nelevicová většina
Kamila Pešeková: Maroš Šefčovič. Povede Slovensko namísto Evropské komise?
Dva měsíce před volbou prezidenta na Slovensku je už možná o něco jasnější, koho vyšle nejsilnější vládní strana Smer do boje o nejvyšší úřad v zemi.
Roztříštěná pravice bude mít co dělat, aby přesvědčila voliče a měla vůbec reálnou šanci dostat někoho do druhého kola. Bude zajímavé sledovat, jak ti, co kdysi hlasovali pro dosluhujícího prezidenta Andreje Kisku, na prezidentskou nabídku zareagují letos.
Za jednoho z vhodných kandidátů Kiska uvedl chemika a vědce Róberta Mistríka. Ten před dvěma lety veřejně protestoval proti neprůhlednému rozdělování financí z eurofondů na Ministerstvu školství. Tato závažná obvinění kontroly nakonec potvrdily.
Mistrík se nedávno domluvil s další opoziční kandidátkou Zuzanou Čaputovou, že slabší kandidát z této dvojice odstoupí ve prospěch toho silnějšího. Teď ale není jasné, kdy a jak by k tomu mělo dojít. Advokátka Čaputová odstoupit zatím nehodlá, i když podle průzkumů je ona tím slabším ve dvojici.
Alexander Dubček se měl stát slovenským prezidentem, tvrdí historička
Automobilová nehoda na dálnici u Humpolce před čtvrtstoletím ukončila politickou i životní cestu Alexandera Dubčeka. Hvězdné hodiny své politické kariéry prožíval v roce 1968. V lednu se stal prvním tajemníkem ÚV KSČ, de facto tedy nejmocnějším mužem ve státě. Stal se ikonou pražského jara.
Jejích devět procent by výrazně oslabilo Šefčoviče a posílilo Mistríka. To, co pravici neprospívá, je nejednota, štěpení a rozmělňování hlasů. A to je něco, co ji stálo už nejedno vítězství. Stále totiž platí, že ve slovenské společnosti existuje nelevicová většina.
V souvislosti s prezidentskou kampaní se také objevují komentáře, jaký profil by budoucí hlava státu měla mít a o jaké vzory by se měla opírat. Velmi ze široka to pojal předseda slovenského parlamentu, který mimochodem sám patřil k okruhu potenciálních kandidátů, nakonec se ale nepřihlásil.
Nový prezident by podle něho měl disponovat láskou k jazyku a národu, jakou měl Ľudovít Štúr, být odvážný jako Milan Rastislav Štefánik, mít ochotu obětovat se jako Andrej Hlinka. Zároveň být lidský jako Alexander Dubček a mít politické zkušenosti Gustáva Husáka. Zkrátka, celý pomyslný slovenský olymp. Pro začátek bude možná stačit, kdy bude naslouchat lidem a dodržovat pravidla.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
