Kamila Pešeková: Je vystoupení Slovenska z EU a NATO reálné?
Kamila Pešeková: Je vystoupení Slovenska z EU a NATO reálné?
V několika slovenských městech se po týdnu opět konaly protesty, kterých se zúčastnily tisíce lidí. V Banské Bystrici se shromáždění jmenovalo Slovensko je Evropa. Podle organizátorů bylo cílem celé akce vyjádřit nesouhlas s otáčením zahraničněpolitické orientace Slovenska směrem k Rusku a se zpochybňováním příslušnosti Slovenska k Evropské unii a Severoatlantické alianci.
Tato akce, stejně jako mnoho dalších podobných, reagují na slova místopředsedy slovenského parlamentu Tibora Gašpara, který v lednu nahlas v médiích uvažoval o možném odchodu Slovenska z EU a označil to jako krajní řešení. Na jeho slova vzápětí reagoval slovenský prezident Peter Pellegrini, který podpořil členství země v Unii i Alianci. Koaliční strana Hlas, kterou Pellegrini kdysi zakládal, odmítla jakoukoli diskusi o vystoupení.
Čtěte také
Je ale vůbec reálné, aby Slovensko přerušilo své dosavadní vazby a z Unie i NATO odešlo? Zdá se to jako iracionální krok. Slovensko – na rozdíl od Česka – je dokonce členem eurozóny, o to komplikovanější by celý proces byl.
Stačí připomenout, jak dlouho se táhl brexit. A dnes se dá konstatovat, že pět let od vystoupení Británie z Evropské unie ani tak velká země všechny jeho negativní důsledky nestrávila.
Čtěte také
S přijetím eura na Slovensko v roce 2009 přišlo více investorů, o to všechno by země mohla přijít. Nehledě na to, že Slovensko je dnes v takové ekonomické situaci, kdy je pro něj těžké ufinancovat běžný provoz zdravotnických nebo školních zařízení.
Prostředky z evropských fondů hrají zásadní roli při dalším rozvoji země. Mohou pomoct právě při zlepšování situace ve školství a zdravotnictví. Jestli by tohle všechno dokázaly vynahradit peníze z Ruska nebo Číny, o tom se dá dost pochybovat.
Trpělivost je už vyčerpaná
Příslušnost k Severoatlantické alianci má pro zemi velký význam i z hlediska bezpečnosti. Nejenom kvůli tomu, že východní soused Slovenska, Ukrajina, už třetím rokem odolává ruské vojenské agresi.
Čtěte také
Byl to právě prezident Pellegrini, který po svém nástupu do funkce hlavy státu zdůraznil, že Slovensko je příliš malé na to, aby se dokázalo bránit případné agresi. „Proto nám NATO poskytuje ochranný deštník, díky kterému se cítíme bezpečněji. Tak to musí z geopolitického hlediska zůstat i do budoucna,“ řekl Pellegrini.
Tohle všechno jsou racionální důvody, ze kterých vyplývá, že by nebylo rozumné, unijní a alianční struktury opouštět. Na Slovensku se ale v posledních týdnech a měsících stalo množství iracionálních událostí. Podle reakcí běžných občanů by to ale byl krok, který ukazuje, že jejich trpělivost je už vyčerpaná.
Je dobře, že se na Slovensku o těchto otázkách dnes diskutuje, že se občané aktivizují a znovu zamýšlejí nad věcmi, které se mohly donedávna zdát být samozřejmé.
Autorka je komentátorka Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
