Kamenování a usekávání rukou by dnes íránská společnost nedopustila, myslí si íránistka Kříhová

14. srpen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Obyvatelé Íránu.

Určitá část Íránců si zřejmě stýská po období před islámskou revolucí na konci 70. let, domnívá se íránistka Zuzana Kříhová. „Pokud by ale někteří počítali se změnou, a teď fabuluji, tak si myslím, že většina nemá představu alternativy, jak by měla budoucnost vypadat. Otázka je, jestli jsou tyto režimy vůbec schopny nějaké obrody,“ dodává v Osobnosti Plus.

Tlak na Írán z nejrůznějších zahraničních stran podle Kříhové tamní demokratické opozici nepomáhá. „Spíš naopak,“ hodnotí a přiznává svůj schizofrenní postoj k sankcím, které jsou na zemi uvaleny.

Čtěte také

„Chápu jejich podstatu, rozumím tomu, proč byly nastaveny, a do určité míry mohou fungovat, ale jsou nastaveny tak drasticky – třeba i v oblasti farmacie –, že už Íránci na konci minulého roku neměli třeba inzulín a v akademické oblasti nemohou úplně svobodně publikovat. To může ten konzervativní radikální režim jen podpořit.“

Situace v Íránu je přitom v současnosti úplně jiná než třeba u jeho východního souseda. „Šaría tam není uplatňována do tak extrémních důsledků, jako tomu bylo ještě donedávna v Afghánistánu za Tálibánu, kdy docházelo denně ke kamenování nebo uřezávání rukou. To se teď v Íránu nemůže stát. Tamní společnost už něco takového nedopustí.“

Kříhová upozorňuje také na to, že mnozí z islámských právníků nejsou radikálové, naopak se snaží systém zreformovat. A připomíná, že zcela běžné jsou v zemi třeba rozvody. Přestože rodinné právo stojí stále výrazně na straně mužů.

Írán je poměrně klidné místo pro turisty

Začátek pandemie koronaviru Zuzanu Kříhovou zastihl příznačně v zemi, jíž věnuje svou profesní dráhu. Íránistka z Katedry blízkého východu při Univerzitě Karlově navštívila Írán se studenty v únoru 2020.

Obecně vzato považuje Kříhová Írán za zemi, kde je bezpečno. „V porovnání s okolními státy – když nepočítám Turecko – je zatím ještě poměrně klidnou blízkovýchodní baštou pro zahraniční turisty, kteří mají víza a nejedou provádět nějakou novinářskou činnost.“

Zuzana Kříhová

„Naposledy jsme tam jeli se studenty v době, kdy jsme se trochu obávali eskalace jiného problému, a to v návaznosti na lednové zavraždění Kásima Solejmáního a sestřelení ukrajinského letadla. Vůbec mě nenapadlo, že by mohlo dojít k eskalaci úplně jiného rázu,“ vzpomíná na chvíle, kdy prchali před šířící se pandemií.

Přestože počty obětí a nakažených jsou dnes velmi pravděpodobně vyšší, než íránská vláda oficiálně přiznává, první protiepidemické restrikce byly zavedeny velmi záhy, tvrdí Kříhová: „Plošná opatření se ale zrovna nedotýkala města Qom, odkud se epidemie šířila – tím, že je to náboženské centrum, tak se Íránci zdráhali ho plně uzavřít.“

Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s íránistkou Zuzanou Kříhovou.

autoři: Barbora Tachecí , Zuzana Marková
Spustit audio

Související