Kamenování a usekávání rukou by dnes íránská společnost nedopustila, myslí si íránistka Kříhová
Určitá část Íránců si zřejmě stýská po období před islámskou revolucí na konci 70. let, domnívá se íránistka Zuzana Kříhová. „Pokud by ale někteří počítali se změnou, a teď fabuluji, tak si myslím, že většina nemá představu alternativy, jak by měla budoucnost vypadat. Otázka je, jestli jsou tyto režimy vůbec schopny nějaké obrody,“ dodává v Osobnosti Plus.
Tlak na Írán z nejrůznějších zahraničních stran podle Kříhové tamní demokratické opozici nepomáhá. „Spíš naopak,“ hodnotí a přiznává svůj schizofrenní postoj k sankcím, které jsou na zemi uvaleny.
Čtěte také
„Chápu jejich podstatu, rozumím tomu, proč byly nastaveny, a do určité míry mohou fungovat, ale jsou nastaveny tak drasticky – třeba i v oblasti farmacie –, že už Íránci na konci minulého roku neměli třeba inzulín a v akademické oblasti nemohou úplně svobodně publikovat. To může ten konzervativní radikální režim jen podpořit.“
Situace v Íránu je přitom v současnosti úplně jiná než třeba u jeho východního souseda. „Šaría tam není uplatňována do tak extrémních důsledků, jako tomu bylo ještě donedávna v Afghánistánu za Tálibánu, kdy docházelo denně ke kamenování nebo uřezávání rukou. To se teď v Íránu nemůže stát. Tamní společnost už něco takového nedopustí.“
Kříhová upozorňuje také na to, že mnozí z islámských právníků nejsou radikálové, naopak se snaží systém zreformovat. A připomíná, že zcela běžné jsou v zemi třeba rozvody. Přestože rodinné právo stojí stále výrazně na straně mužů.
Írán je poměrně klidné místo pro turisty
Začátek pandemie koronaviru Zuzanu Kříhovou zastihl příznačně v zemi, jíž věnuje svou profesní dráhu. Íránistka z Katedry blízkého východu při Univerzitě Karlově navštívila Írán se studenty v únoru 2020.
Obecně vzato považuje Kříhová Írán za zemi, kde je bezpečno. „V porovnání s okolními státy – když nepočítám Turecko – je zatím ještě poměrně klidnou blízkovýchodní baštou pro zahraniční turisty, kteří mají víza a nejedou provádět nějakou novinářskou činnost.“
„Naposledy jsme tam jeli se studenty v době, kdy jsme se trochu obávali eskalace jiného problému, a to v návaznosti na lednové zavraždění Kásima Solejmáního a sestřelení ukrajinského letadla. Vůbec mě nenapadlo, že by mohlo dojít k eskalaci úplně jiného rázu,“ vzpomíná na chvíle, kdy prchali před šířící se pandemií.
Přestože počty obětí a nakažených jsou dnes velmi pravděpodobně vyšší, než íránská vláda oficiálně přiznává, první protiepidemické restrikce byly zavedeny velmi záhy, tvrdí Kříhová: „Plošná opatření se ale zrovna nedotýkala města Qom, odkud se epidemie šířila – tím, že je to náboženské centrum, tak se Íránci zdráhali ho plně uzavřít.“
Poslechněte si celý rozhovor Barbory Tachecí s íránistkou Zuzanou Kříhovou.
Související
-
Spisovatelka Solařová-Calibaba: V Česku se neví, kdy se co otevře. Já v Dubaji přesně vím, co dělat
Spisovatelka a pedagožka Blanka Solařová-Calibaba se nechala v Abú Dhabí, kde žije, naočkovat čínskou vakcínou, která byla tehdy ve třetí fázi testování.
-
Novinářka Ciglerová: To, co v USA považují za radikální levici, je u nás těžký pravicový střed
Před dvěma lety při focení na Floridě ujišťovala Joea Bidena, že je na funkci prezidenta ten pravý. „Byla to spíš taková slušnost,“ přiznává novinářka Jana Ciglerová.
-
Nepřijímat migranty je špatně, důležité jsou počty a integrace, myslí si novinářka Engelová
Rok a půl žila v Pákistánu a stihla si ho zamilovat. Přesto tvrdí, že migranty by Západ měl přijímat jen ve snesitelné míře.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
