Kamenné nástroje procházely ohněm
Prvními pyrotechnology na světě zřejmě byli lidé, kteří před 47 000 až 164 000 let žili na pobřeží jižní Afriky.
Své kamenné nástroje tito lidé vyráběli z křemenné krusty silkretu, která vlivem tepla mění fyzikální vlastnosti. Experimenty paleoantropologů ukázaly, že po 5 až 10 hodinách strávených v prostředí s teplotou 250 až 300 stupňů Celsia se kámen stává tvrdším a křehčím, takže se z něj lépe odštěpují tenké a ostré vločky. Mohli na to pravěcí lidé z jižní Afriky přijít? Analýza jejich kamenných nástrojů dokazuje, že ano. Ve všech studovaných kusech vědci objevili změny magnetických vlastností železa, ke kterým v materiálu dochází působením vysokých teplot.
Někdo z pravěkých výrobců nástrojů si tedy patrně náhodou všiml, že kámen, který se zahřál v ohni, se dá mnohem lépe zpracovávat. O svůj geniální poznatek se pravěký inženýr podělil s ostatními a výsledkem byla komplexní technologie výroby tenkých a velice ostrých kamenných vloček. Paleoantropologové, kteří ji popisují v časopise Science, se domnívají, že tak složitá výroba nástrojů vyžadovala nejen pochopení souvislostí mezi kamenem, ohněm a nástrojem, ale také existenci jazyka. Bez ní by potřebné know-how mohlo přecházet z generace na generaci jen velmi obtížně.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
