Julie Hrstková: Zvýšení odvodů živnostníků musí doprovázet snížení byrokracie
Podnikatelé neboli osoby samostatně výdělečně činné jsou další na ráně, když se mluví o tom, jak snížit deficit státní státního rozpočtu. Ekonomové dlouhodobě poukazují na nízké zdanění podnikatelů. I proto prý má Česká republika nejvíc podnikatelů na počet obyvatel. Práce na tzv. švarc systém je výhodnější pro zaměstnavatele i jejich zaměstnance, ze kterých podnikatele udělaly pouze nízké odvody.
Jediný, kdo krvácí je stát, a to jak na příjmech, tak i na výdajích. Odpůrci vyššího zdanění živnostníků zase tvrdí, že tato skupina obyvatel od státu nic nechce, nemá dovolenou a další výhody zaměstnání, a proto by bylo nefér je více zdanit.
Čtěte také
Nabízela by se vyšší daň z příjmů, nicméně vyšší přímé zdanění dlouhodobě odmítá ODS. Navíc by se nová sazba daně týkala i zaměstnanců, kterým právě poslanci ODS ve spolupráci s politiky ANO ulevili zrušením superhrubé mzdy, čímž ale také výrazně zvýšili schodek rozpočtu. Každopádně návrat k původnímu zdanění je aspoň zatím neprůchodný.
Nabízejí se v podstatě dvě cesty. Jednou je zásah do výpočtu odvodů na zdravotní a sociální pojištění. Druhou je pak změna ve výši paušálních výdajů.
Přestane se podnikání vyplácet?
Navýšení sociálních odvodů uvádí materiál Ministerstva práce a sociálních věcí, který počítá jak s vyšší procentní sazbou, tak i se zvýšením vyměřovacího základu. Pokud by návrh skutečně prošel, minimální zálohy pro podnikatele by stouply o 60 až 70 procent. Státní rozpočet by mohl změnou získat až 30 miliard ročně navíc.
Čtěte také
Pro je kromě ministra práce Mariana Jurečky také ministr financí Zbyněk Stanjura. Proti je šéf Pirátů Ivan Bartoš, který upozorňuje na to, že by výrazné navýšení odvodů odradilo drobné živnostníky od podnikání.
Druhou zvažovanou možností je změna výše paušálních výdajů. Jejich zavedení před 30 lety mělo ulehčit podnikatelům s vedením účetnictví. V průběhu let se ale výrazně měnila výše paušálních výdajů. Jestliže při jejich zavedení si mohli podnikatelé v nejvyšší sazbě, což jsou například zemědělci, odečíst bez doložení dokladů 50 procent, nyní je to 80 procent.
V případě řemesel stouply paušální výdaje dokonce z 25 procent na osmdesát. Aktuální návrh počítá s tím, že by se snížil paušál u příjmů nad půl milionu korun ročně ze 60 na 20 procent. Tato změna by přinesla do rozpočtu další čtyři a půl miliardy korun.
Čtěte také
Každopádně v obou případech by podnikatelé odváděli státu výrazně víc než dnes.
Konečná verze změn v daňovém systému, které by měly pomoci vyrovnat rozpočtový schodek, by měla být známa v nejbližších dnech. Pokud mají ministři skutečně snížit deficit, nemohou se živnostníkům vyhnout. I když se opírají o jejich hlasy. Dokonce se musí vyrovnat i s argumenty, že část podnikatelů přejde do černé ekonomiky a část zanikne, protože se podnikání přestane vyplácet.
Opatření minulých let, mezi něž kromě zrušení superhrubé mzdy patřilo i zrušení daně z nabytí nemovitosti či zvýšení limitu pro platbu daně z přidané hodnoty, a tedy i pro využití paušální daně, snížilo příjmy rozpočtu o víc než 150 miliard korun.
Nízké daně a odvody živnostníků se dají brát jako kompenzace za extrémní byrokracii a nepružnost předpisů i úřadů. Dlouhodobě jsou ale neudržitelné v situaci, kdy deficit rozpočtu bobtná o miliardy každý den. Pouze vyšší zdanění podnikatelů rozpočet nezachrání. Jako součást opatření na straně příjmů jsou vyšší odvody a současně na straně výdajů nižší byrokracie nezbytné.
Autorka je komentátorka Hospodářských novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
