Julie Hrstková: Skryté hrozby inflace
S napětím očekávaná lednová inflace nakonec ani nešokovala. Oproti prosinci sice ceny poskočily o plných šest procent, důvodem byly ale především statistické hrátky kvůli ukončení úsporného tarifu, což vystřelilo vzhůru ceny elektřiny. Podstatně zásadnější je, co se od inflace dá čekat v letošním roce.
Čistě technicky by měla nejpozději v polovině roku prudce klesnout, a to hlavně proto, že většina cen výrazně podražila už loni a není důvod k opakování. Týká se to především cen energií, které na mezinárodních trzích postupně zlevňují, což by se mělo promítnout i v našich peněženkách.
Čtěte také
Pak jsou tady ovšem rizika, o kterých se příliš nemluví. Za prvé je to takzvaná mzdová spirála, tedy růst mezd. Zatím se nezdá, že by se soukromé firmy předháněly ve zvyšování mezd. Problémem se může stát dlouhodobě nízká nezaměstnanost, která v některých oborech nutí k přeplácení zaměstnanců „od vedle“.
A také veřejný sektor, kde nejde jen o platy, ale také o důchody, které se v poslední době několikrát navyšovaly. Teď chce resort práce přibrzdit a valorizovat penze jen o dvou třetinový nárůst inflace.
Nebezpečná očekávání
Druhým nebezpečím jsou celkové výdaje státu. Politici sice velmi rádi mluví o úsporách v rozpočtu a o potřebě škrtů a zvyšování daní, praxe je ale opačná. Slib premiéra Petra Fialy, že vláda letos ušetří na výdajích až 70 miliard, devalvoval ministr financí Zbyněk Stanjura.
Čtěte také
Pokud se podaří zmenšit jámu mezi příjmy a výdaji, bude to kvůli daním a ne díky škrtům. Praxe pak ukazuje, že se nemusí povést ani to. Populistický rozpočet, který zalévá ekonomiku hojností peněz, byl a stále je hlavním důvodem inflace.
Třetí nebezpečí by se dalo nazvat prokletí malého nezajímavého trhu. V podstatě jde o to, že v Česku je dlouhodobě řada výrobků výrazně dražších než v okolních zemích. Obchodníci to vysvětlují tím, že tuzemský trh je malý a něco sem dovézt levně prostě nedává smysl.
V případě potravin, které jsou jedním z tahounů inflace, pak podle potravinářů trh ovládá několik málo dodavatelů, kteří si mezi sebou cenově nekonkurují. Podle ministerstva zemědělství jsou ale na vině obchodní řetězce a jejich vysoké marže. Řešením má být schůzka s ministrem zemědělství, zákazníkům rezort doporučuje, aby drahé potraviny bojkotovali. Ne každý ale může jezdit na nákupy do Polska či Německa.
A konečně čtvrtým nebezpečím jsou očekávaní. Rostoucí inflace se podle průzkumu společnosti Generali Investments CEE bojí 70 procent populace. Což znamená, že své chování přizpůsobují vysokému tempu růstu cen. Pro majitele a ředitele firem je vysoká inflace, se kterou rovněž počítají, příležitostí ke zvýšení marží. V mnoha případech o podstatně víc než jen o inflaci.
Inflace by měla být přechodným jevem, který vyvolala proticovidová opatření i válka na Ukrajině. Na to, aby skutečně záhy klesla na žádoucí a ekonomicky prospěšná dvě až tři procenta, jak plánují centrální banky, je ale nutné se vypořádat s hrozbami, které stále podceňujeme.
Autorka je komentátorka Hospodářských novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
