Julie Hrstková: Školní jídlo zdarma neznamená pád do osidel komunismu
Představ si, že když malýmu nezabalím svačinu, dá za tyčinku i dvě tři eura, rozčilovala se kamarádka z Finska, když jsme se bavili na téma jídlo ve škole. Na moji otázku, kolik stojí školní oběd, se ale zatvářila překvapeně. Ty jsou přece zdarma pro všechny, odpověděla.
Na tuto konverzaci jsem si vzpomněla ve chvíli, kdy ministerstvo školství v reakci na vysokou inflaci opět posunulo limity na ceny školních obědů, a to o dalších 20 procent. Což podle odborníků povede k tomu, že další děti přestanou chodit do školní jídelny.
Čtěte také
Nezisková organizace Women for Women odhaduje, že nově to bude každé šesté dítě, loni to přitom bylo každé osmé. Podle loňského průzkumu společnosti Scolarest se ve školních jídelnách stravuje skoro 77 procent dětí v Česku. Nejčastějším důvodem, proč dítě nechodí do jídelny, je podle průzkumu to, že se stravuje doma. Třináct procent rodičů ale jako důvod absence školních jídel uvádí finanční problémy.
Na tom, že je pravidelné jídlo důležité pro děti a dospívající, se shodnou všichni odborníci. Stejně jako na tom, že podvýživa, což znamená jak nedostatek jídla, tak i přebytek nekvalitních potravin, vede k zaostávání ve škole, časté nemocnosti, rozvoji alergií, změnám hormonálních funkcí a také k poruše růstu a vývoje kostně-svalového aparátu. Školní oběd je navíc pro podstatnou část dětí jediným teplým jídlem dne.
Součástí rozpočtové reformy?
V Česku jsou školní obědy dotované pro všechny. S pomocí neziskových organizací a peněz ministerstva školství dostává v rámci programu „obědy do škol“ jídlo zdarma skoro 20 tisíc dětí. Obědy pak pro vybrané děti z nízkopříjmových rodin plně dotují i jednotlivé městské části či rovnou kraje. Celková podpora obědů zdarma se pohybuje i po navýšení do 200 milionů korun ročně.
Čtěte také
Přechod na stoprocentně dotované obědy pro všechny, který doporučuje řada odborníků jako jednu z nejlepších, nejefektivnějších i nejlevnějších možností podpory před- i školního vzdělávání, ovšem v Česku vyvolává negativní emoce. Ty lze shrnout následovně: jde o plošné opatření, oběd dostanou i bohatí žáci a rozpočet na to nemá.
V praxi by šlo o pár jednotek miliard. Obědy zdarma nemá jen Finsko, které s tím přišlo jako první země na světě, ale také Švédsko či Estonsko. Dotovaný oběd pro všechny není jen skandinávskou vychytávkou – v programech bezplatného oběda pro všechny se po pandemii koronaviru rozhodly pokračovat americké státy Massachusetts, Nevada, Vermont či Pensylvánie. Kalifornie, Maine a nově Colorado jsou jediné státy, které mají zákony zajišťující trvalé univerzální stravovací programy pro všechny děti bez ohledu na příjem rodičů.
Obědy zdarma mají i městské čtvrti Chicaga či New Yorku. Tuzemský rozpočet je hodně extenzivní a díky politice nízkých daní z příjmů výrazně a plošně podporuje vyšší příjmové skupiny. Zrušení superhrubé mzdy tuto disproporci dál upevnilo a navrhované zvýšení nižší sazby daně z přidané hodnoty opět zhorší finanční situaci rodin s nízkými příjmy. Oběd zdarma by se mohl stát součástí rozpočtové reformy, která by ovšem zahrnovala výraznou redukci jiných plošných výdajů, i cílené zvýšení příjmů.
Autorka je komentátorka Hospodářských novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
