Apolena Rychlíková: Pár umírněných poznámek ke kauze „obědy zadarmo jsou socialismus“

Mezi školními jídelnami v Česku jsou velké rozdíly.
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Mezi školními jídelnami v Česku jsou velké rozdíly.

Nápad na plošnou dotaci obědů pro žáky a žákyně prvního stupně základních škol vzbudil v liberálních bublinách pomalu tolik bouře, jako náznak debaty o mírně progresivní dani, která proběhla před lety.

Populismus, doslovné projídání budoucnosti, návrat do socialismu, úplná hloupost. Co přijde příště? Budou si občané a občanky odteď myslet, že zadarmo je všechno? Že peníze rostou na stromech?

Lukáš Jelínek: Ani politické zboží se samo neprodá

Školní jídelna

Úspěch mívá vždy spoustu otců, zato neúspěch bývá sirotkem. V poslednéch dnech se v české politice otcové přemnožili.

Přiznávám, že míra hysterie kolem jednoho návrhu mi přišla až absurdní. Rozumím přitom tomu, že někteří citlivější lidé, kteří netrpí nedostatkem, berou tuto dávku jako nepotřebnou pro sebe a vadí jim, že se tím ti potřebnější připravují o peníze a adresnou pomoc.

Na druhou stranu: jaká je obecně česká zkušenost s pomocí jen těm nejchudším?

Celou kauzu dobře ilustruje fakt, že evropský dotační program, který měl pomáhat možná stovkám tisícům dětí, několik hejtmanů odmítlo čerpat. A vedle nich i ředitelé základních škol.

Selhání jednotlivce? Možná. Možná je to taky ale cesta, jak většinové společnosti dokázat, že už „žádné další výhody jen pro chudé“ nebudou. Především pak v regionech, ve kterých je chudoba konotovaná převážně etnicky, a proto i rasisticky.

Skrytá chudoba

O tom, že možná až 300 tisíc dětí, chodících do škol, hladoví, se mluví už delší dobu. I proto v minulosti vznikly různé dotační programy, některé soukromé na bázi charity, jiné evropské. Z různých důvodů nefungovaly, a proto se teď vláda rozhodla pro možnou plošnou dotaci.

Petr Honzejk: Školní obědy zdarma jako populistické opatření

Petr Honzejk

Nápad na plošné zavedení školních obědů zdarma podporuje premiér Andrej Babiš i koaliční ČSSD. V navržené podobě jsou školní obědy zdarma spíše populistické opatření. Jistě se bude líbit, podobně jako se líbí plošné slevy na jízdném pro důchodce a studenty. A jistě povede ke zvýšení podpory vládních stran. Ti, kdo v souvislosti s tímto typem politiky hovoří o projídání budoucnosti, nejsou daleko od pravdy. 

Ano, bude to relativně drahé – mluví se o výdajích v řádu miliard ročně. Jenže každý rozpočet odráží mimo jiné to, co daná společnost reprezentovaná politiky považuje za podstatné. Upřímně budu mnohem raději žít ve společnosti, která si za důležité zvolí to, aby ani jedno jediné malé dítě ve škole nehladovělo, byť to bude nákladnější mise, než ve společnosti, která bude utrácet za řadu míň podstatných věcí.

Když si navíc uvědomíme, na čem všem stát tratí (a že toho je – od daňových úniků, přes nucené odchody lidí v exekuci do černé ekonomiky, korupční aféry nebo absence progresivního zdanění), přijdou mi ty miliardy na obědy zdarma jako racionálně vynaložené peníze.

Třeba se díky nim může nejen odbourávat otřesné stigma chudoby, které žádosti o obědy nebo „vytipovávání“ ze strany ředitelů doprovází, ale i po léta živený pocit velké části společnosti, že chudým se dává všechno a středně chudým a trochu chudým nikdy nic.

Potřebujeme zlepšit celé školství, ne mít obědy zdarma pro všechny, upozorňuje poslankyně Pekarová Adamová

Děti si mohou jednou za měsíc i vybrat oběd na přání, který jim v kuchyni připraví

ČSSD dlouhodobě žádá, aby se bezplatně najedly děti ve školkách a na 1. stupni základní školy. Nově premiér Andrej Babiš (ANO) přišel s návrhem obědů zdarma pro poslední rok školky a celou školu základní. Potřebujeme státem dotované obědy pro děti?

Sociální dávky a zvýhodnění – navzdory naší zkušenosti a mnohdy i představám – nebývají vždy určené jen těm nejchudším. Třeba u bydlení nejde jen o sociální bydlení, ale o bydlení dostupné. Víme totiž, že rozbujelý trh nedopadá pouze na ty nejchudší, ale i na nižší střední třídu, a že jsou to právě střední vrstvy, které v adresných dávkách začnou často vidět nespravedlnost a hned potom vlastní újmu.

A přesně to s obědy jen pro nejchudší hrozilo. Populismus není dávat zadarmo obědy všem, ale nedat je vůbec nikomu, jako to udělali někteří učitelé nebo hejtmani a udělat tak jen proto, aby si nerozhněvali ostatní – většinovou společnost.

Vím, že mnozí lidé tento typ státní pomoci nepotřebují. Ale mnozí ano. Věřím, že pokud obědy budou plošně zadarmo, umenší to rozhněvanost a naštvání těch, kteří vyžijí jen tak tak, ale na takovéto opatření nedosáhnou. Skrytá chudoba je u nás stále velký problém a upřímně: lidí, kterým obědy zdarma výrazně pomůžou, je mnohem víc, než je jen těch nejohroženějších.

Apolena Rychlíková

Úleva to bude i pro větší rodiny střední třídy. Ti ostatní, kteří se tímto opatřením cítí uražení, mají milion možností, jak s penězi naložit. Třeba ve škole zřídit fond, kam budou těch průměrných šest set korun za měsíční obědy na jedno dítě dávat a pak díky němu moci přispět nějaké samoživitelce, chudší rodině nebo dalším potřebným. Je to o dost účinnější, než proti „novému socialismu“ v podobě nehladovějících dětí urputně bojovat.

Spustit audio

Související