Julie Hrstková: Bude zálohování PET lahví záminkou k dalšímu zdražování?
Vláda posvětila plán na zálohování PET lahví a plechovek, novela zákona o obalech teď zamíří do parlamentu, kde se pravděpodobně bude hodně upravovat. Vyloučit se nedá ani to, že se ji nakonec projednat ani nepodaří.
Musíme připomenout, že ministři schválili plán, proti kterému se v minulosti vyhradili takřka všichni, kterých se dotkne. Počínaje Svazem měst a obcí, přes zájmové asociace malých i velkých obchodů, domácích výrobců nápojů až po zástupce odpadového byznysu.
Čtěte také
Obchodníci rozporují především zvýšené náklady, které vyplývají z nutné přestavby prodejen. Ty budou vyžadovat povolení hasičů, stavebního úřadu, hygieny či statika.
Mezi další náklady patří nákup a instalace strojů na vracení lahví, vyhrazení prostorů pro jejich skladování, zaškolení pracovníků na komunikaci se zákazníkem i obsluhu strojů či skladování na distribučních centrech.
V praxi – kromě ministerstva – plán zálohování propagoval především jeden z největších výrobců technologií, nutných pro případné zpuštění systému povinného zálohování. A ekologické organizace v čele s Iniciativou pro zálohování, které vyzdvihují přínosy, v oblasti cirkulární ekonomiky i čistoty veřejného prostoru.
Čtěte také
Hlavním důvodem, proč resort k novele přistoupil, je, že podle pravidel Evropské unie musí do roku 2029 členské země vysbírat 90 procent nápojových obalů. Česko, které je sice premiantem v třídění, ale stále nedosahuje této hranice, jiný nápad nemělo.
Zálohování ale schvalují i obyvatelé. Podle posledního průzkumu společnosti IPSOS odpovědělo na zavedení záloh kladně 76 procent dotázaných. Ti si od zálohování slibují to, že příroda i města budou čistší, neboť ubyde množství vyhozených lahví a plechovek.
Bude se zdražovat?
Z reakcí byznysu se zdá, že souhlas spotřebitelů nevydrží dlouho. Ne proto, že by byli výrazně protiekologičtí nebo milovali plasty poházené kdekoli. Ukazuje se, že nový systém záloh se řada výrobců i prodejců rozhodla pojmout jako důvod k dalšímu významnému zdražení.
Čtěte také
Města a obce se obávají, že přijdou o podstatnou část příjmů z plastových odpadů a budou muset výpadky vynahradit – jak jinak, než zvýšením poplatků.
Společnost Eko-Kom už teď připravuje klienty na zvýšení poplatků. Neškodí dodat, že jde o společnost, která se zabývá zpracováním odpadu podle aktuální legislativy, a změna se dotkne jejího stávajícího byznysu.
Zdražení pomalu ohlašují i jednotliví výrobci. Cenotvorba podle nich musí odrazit i zvýšené náklady – a to neznamená nic jiného, než že na konci vše zaplatí zákazník.
Česko se teprve nedávno dostalo z inflace, která se v největším rozpuku přiblížila 20 procentům. Jakýkoli náznak zdražení vcelku logicky vyvolává zděšení, protože si lidé dost dobře pamatují, o kolik stouply ceny v obchodech i restauracích.
Často přitom ke zdražení nebyl žádný objektivní důvod. Jednoduše řečeno: Pokud kdokoli mohl a může zdražit pod jakoukoliv záminkou, udělá to bez ohledu na reálnou změnu nákladů.
Jakákoli iniciativa, která zlepší čistotu měst i vesnic a odstraní plastový odpad včetně plechovek z veřejného prostoru, je skvělá. Bohužel se zdá, že v Česku postupně mutuje pouze do záminky k dalšímu zdražování.
Autorka je komentátorka Hospodářských novin
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
