Zálohování PET lahví? Zbytečné, míní starosta Drahovzal. Bude méně odpadků v přírodě, namítá úředník Surý
Proti záměru ministerstva životního prostředí zavést zálohy na PET lahve a plechovky od nápojů se zdvihl silný odpor. Argumenty proti tomuto kroku vznášejí obce, obchodníci nebo zpracovatelé odpadů. Dává zálohování PET lahví a plechovek ekologický a ekonomický smysl? Hosty Pro a proti byli vrchní ředitel sekce ochrany životního prostředí na ministerstvu životního prostředí David Surý a místopředseda Svazu měst a obcí a starosta Velkého Oseka Pavel Drahovzal.
Hlavním argumentem, proč zálohování PET lahví a plechovek bude pozitivní vývoj třídění odpadu, je podle vrchního ředitele sekce ochrany životního prostředí na ministerstvu životního prostředí Davida Surého ekonomická motivace.
„Představa, že osadíme republiku dalšími nádobami a těch 20 procent lidí, kteří odmítají třídit, to dělat začnou, je naivní,“ upozorňuje. To by právě návratnost financí vyřešila.
Čtěte také
Místopředsedy Svazu měst a obcí a starosta Velkého Oseka Pavel Drahovzal ale vnímá jako naivní představu, že zálohování zvedne zájem o třídění „na 90 nebo 95 procent“.
Dodává, že ani Rakousko, které systém zavádí, s takovým procentem nepočítá. Proto považuje stávající systém za dostačující. Upozorňuje také na nákladnost případné změny.
„25 let do třídění investujeme, motivujeme lidi k sešlapování PET lahví a teď budeme říkat: ‚Nešlapejte na ně, noste je do obchodu‘,“ poznamenává.
Doplňuje, že přechod na rozdílný systém by mohl způsobit komplikace, jako například, že kdyby lidem, kteří mají „žlutý kontejner 80 metrů od domu“ odvezl, budou muset jet „několik kilometrů do obchodu“.
„Zálohování už je zavedené zhruba 30 let – jsme zvyklí zálohované vratné sklo,“ podotýká lakonicky Surý. Upozorňuje na statistiky, podle kterých sešlapávaní PET lahví není dostatečné řešení.
I přes veškerou snahu totiž jde o nedostatečný způsob komprese plastu: „Stejně se v rámci odpadového hospodářství převáží vzduch,“ zmiňuje.
Čtěte také
Drahovzal a Surý se ale shodují, že vratné PET lahve a plechovky by zabránily jejich pohazování na ulicích a v přírodě.
„Trend posledních let jsou pohozené plechovky, které jsou bohužel tak neskladné, že je turista často raději odhodí, když nevidí koš. Nechce ji nosit,“ popisuje Drahovzal.
„Nikdo není tak bohatý, aby odhazoval čtyři koruny do volné přírody,“ uzavírá Surý. Městům se tak mimo jiné sníží finanční náklady na úklid.
Poslechněte si celou diskusi v audiozáznamu. Moderuje Jan Bumba.
Související
-
Z našich produktů opravdu nevzniká odpad, tvrdí podnikatel Kůs
V Hovorech podnikatel v módním průmyslu Martin Kůs popisuje firemní přístup k udržitelnosti.
-
Polední publicistika: Poplatky za komunální odpad. Podmínky hypotéky. Předsednictví Maďarska v EU
Jak by se obyvatel mohl dotknout zvýšený limit poplatků za odvoz odpadu? Nakolik dostupnější mohou být hypoteční úvěry? Může Maďarsko přijít o své unijní předsednictví?
-
V mořích a oceánech jsou celé „státy“ plastového odpadu. Odstraňovat by je mohly sinice
Vědci z brněnské Mendelovy univerzity chtějí využít k vyčištění oceánů od plastů sinice. Ty by po speciální úpravě mohly mikročástice plastového odpadu ve vodě rozkládat.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
