Jsou to „jen“ brambory
Škrábat brambory? To už skoro nikdo nedělá. Brambory jsou na talíři prostě přílohou a tu se nikomu nechce připravovat. „Mladí lidé dávají přednost těstovinám nebo rýži,“ vysvětluje Marie Prášilová z České zemědělské univerzity v Praze. Přitom má pěstování brambor u nás velkou historii a české brambory patřily (a snad i nadále patří) ke kvalitním produktům.
„Každý rok se vydává přehled odrůd brambor, které se u nás pěstují. A z toho 48 je vyloženě českých,“ vysvětluje Jaroslav Čepl z Výzkumného ústavu bramborářského (VÚB) v Havlíčkově Brodě.
Českomoravská vrchovina je centrem pěstování brambor historicky. Na druhou stranu tato oblast na hlízy tak trochu zbyla.
„Obyvatelé, kteří žili na Vysočině, chodili mnohdy za prací třeba do Vídně na sezónu. Takže než odešli, zasadili brambory, a když se vrátili před zimou, tak brambory sklidili,“ vysvětluje Jaroslav Čepl.
Valečov první, pak Keřkov
„Na Valečově to všechno začalo, až pak byl Keřkov,“ říká Eva Bečková, která od 50. let pracovala ve „výzkumáku“ a je tak jednou z posledních pamětnic doby největší slávy pěstování brambor na Vysočině.
Čtěte také
Ne náhodou zmiňuje šlechtitelskou stanici v obci Keřkov. Právě v té se podařilo vyšlechtit jednu z nejznámějších odrůd českých brambor – Keřkovské rohlíčky. Dodnes nejstarší pěstovaná česká odrůda brambor.
„Myslím, že to byla čistě náhoda. Zrovna tyhle dvě kvetly,“ popisuje domnělý původ oblíbeného salátového typu Eva Bečková. Keřkovské rohlíčky jsou zapsané v registru od roku 1940.
„Začátek pěstování v Keřkově se datuje téměř před 100 lety, kdy vzniklo družstvo zemáků,“ vysvětluje František Štěpánek ze Sativy Keřkov.
„V Keřkově provádíme klasické křížení. Pokud by se zainvestovalo, kvalita by byla o mnoho větší,“ říká František Štěpánek. V okolí Keřkova má Sativa 420 hektarů. Podle Františka Štěpánka ale kupní sílu udávají spíš obchodní řetězce, než kvalita brambor. „Prodejní sítě vlastní zahraniční kapitál a ty si vybírají odrůdy, které půjdou na pult,“ říká pan Štěpánek.
Šlechtění brambor se věnují i ve VÚB v Havlíčkově Brodě. „Máme zde genovou banku, kde je přes dva a půl tisíce vzorků,“ vysvětluje Jaroslava Domkářová, vedoucí oddělení genetických zdrojů.
„Vyšlechtili jsme na 8 odrůd, poslední byla Val Red, která má červenou slupku i červenou dužinu.“ Inženýrka Domkářová je tak hlavní expertkou šlechtění brambor v Havlíčkově Brodě. K vyšlechtění nové odrůdy brambor je přitom zapotřebí 10 až 12 let.
Soběstačnost na 80 procent
Současná spotřeba brambor v ČR klesla pod 70 kg na osobu za rok. Přitom v 50. letech se snědlo až 130 kg brambor.
„Ke snížení spotřeby došlo téměř o 50 procent,“ říká docentka Prášilová. „Náš rozsah pěstování je malý. Prakticky všechno, co vyrobíme, tak jen s malým vývozem spotřebujeme.“
Soběstačnost ve výrobě brambor v ČR se v posledních letech mírně zvyšuje a dostala se na úroveň kolem 80 procent. „Brambory jsou však i přes podpory EU málo rentabilní komoditou s vysokým stupněm nejistoty,“ dodává Marie Prášilová. Přesto se podle ní nově mírně zvyšuje produkce raných brambor. O ně totiž zájem na talíři je.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
