Jsou Češi rasisté? Vietnamci nevadí, říká Joch. Ale pořád jim tykáme, oponuje Honzejk

10. červenec 2020

Americké protesty proti rasismu Black Lives Matter se přenesly do řady světových měst. To samé platí pro debatu o sochách a symbolech spojených s kolonialismem nebo otrokářstvím. Diskuse o tom, jak vypadá diskriminace, rasismus a systémové znevýhodnění, se nevyhnula ani Česku. 

„Do jisté míry ano, ale nejde to paušalizovat,“ odpovídá na otázku, zda existuje v Česku systémový rasismus, komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk v pořadu Pro a proti.

„Jde o problém, který prorůstá celou společností. Je evidentní, že romské děti byly rutinně umisťovány do speciálních škol. A každý tuší, jaké problémy mají Romové, když si chtějí pronajmout byt,“ uvádí některé příklady.

Ředitel Občanského institutu Roman Joch jeho teze odmítá. „Naše zákony nejsou rasistické. O tom, že existují konkrétní rasisté, nemusíme pochybovat, ale vinit celý národ z rasismu, dokonce systémového, je připisování kolektivní viny či hříchu, a to je naprosto nefér.“

Podle Honzejka je ovšem zřejmé, že určitá skupina obyvatel má problémy jen proto, že je jiná. „Ale je to ale motivováno spíš pohodlností, protože když máme nějaký problém řešit, tak ho spíš odsuneme. Ostatně i ombudsman Stanislav Křeček Romům radí, ať si problémy vyřeší sami.“

Česká uzavřenost má historické důvody. Tato kotlina byla obývána třemi komunitami: českou, německou a židovskou. Židovskou zdecimoval nacismus, německou jsme odsunuli my. Ale prvotní nedůvěra a obezřetnost vůči cizímu není špatná lidská vlastnost. Je to něco, co zvyšovalo šanci vašeho přežití.
Roman Joch

Joch souhlasí, že romská komunita má svá specifika. „Nižší vzdělanost a životní úroveň, vyšší kriminalita. Určitě existují rasové předsudky, ale ty nejsou primárně způsobeny barvou pleti, ale nehezkým předsudečným předpokladem, že průměrný romský občan bude mít vyšší tendenci ke kriminalitě.“

Čtěte také

Připomíná také, že v české společnosti žijí i další skupiny lidí, kteří podobné problémy nemají, a jmenuje Vietnamce žijící v Česku.

„Vietnamskou komunitu jsme sice přijali, ale část populace jim ještě tyká,“ upozorňuje Honzejk. „Zatím nedokážeme přijímat jinakost jako něco stejně hodnotného jako většinovost. Vidíme, že historicky má romská menšina sociální problémy a je chudší, takže ji nebereme vůbec a tyto předsudky se pak zhmotňují.“

Každý národ se může zbláznit, říká Joch

Ředitel Občanského institutu také uznává, že Češi mají ve své historii antisemitské epizody. „Každý národ se může zbláznit a český se zbláznil v době hilsneriády. Ale dnes je naše společnost jedna z nejvíce filosemitských v Evropě. A to i díky tomu, že máme relativně malou islámskou komunitu.“

V české historii spatříme hezkou řádku antisemitismu. Nemůžeme přece říci, že to bylo způsobeno bezprostřední negativní zkušenost Čechů s Židy, a přesto jsme tu měli hilsneriádu. Takže opatrnost vůči jinakosti je mnohdy předsudek, se kterým když nebudeme patřičně bojovat, tak se velice krvavá nenávist rozjede nanovo.
Petr Honzejk

Novinář věří, že s předsudky je třeba pracovat. „Pokud se někdo narodí v ghettu, kde nejsou pracovní návyky a jsou problémy s návykovými látkami, tak má hrozně malou možnost se z toho sám vymanit. Tito lidí se rodí do situace, v níž se topí, a někdo jim musí hodit záchranný kruh,“ žádá Petr Honzejk.

„Ano, sociální mobilita je polovina problému a státní moc má pomoci vyloučeným oblastem s důrazem na vzdělání dětí. Ale druhá polovina je, že určitě vzepření musí nastat i v rámci komunity. Té vietnamské nikdo nepomohl, lidé měli předsudky. Přesto zevnitř z ní vznikla snaha postavit se na nohy a ukázat, že jsme úspěšní,“ chválí Roman Joch.

Celou debatu si můžete poslechnout na audiozáznamu. Moderuje Michael Rozsypal.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.