Jsou brýlatí lidé opravdu chytřejší? Jde o dezinterpretaci, říká autor studie

6. červen 2018
Dnešní Plus

Před nedávnem si pozornost médií získala studie, podle které měli vědci dojít k závěru, že inteligentní lidé častěji trpí vadou zraku. A tedy že nošení brýlí je do určité míry známkou vyšší inteligence. Podle autorů výzkumu si ale novináři vybrali jen jeden ze závěrů a ten se jim prý navíc podařilo překroutit.

Rozsáhlá studie se zabývala hledáním nových souvislostí mezi genetikou a inteligencí. Vědcům z edinburské univerzity se při vzorku tří set tisíc dobrovolníků podařilo identifikovat celkem 148 genetických center, které ovlivňují inteligenci. O bezmála šedesáti z nich se přitom doposud nevědělo.

Výzkumníci se v souvislosti s inteligencí zaměřili na více než padesát zdravotních jevů a ve 36 případech našli vzájemnou spojitost.

„Například jsme zjistili, že geny související s vyšší inteligencí jsou zároveň spojené s nižším rizikem hypertenze. Tyto geny jsou také spojené s nižším rizikem infarktu, rakoviny plic, artrózy a deprese. A inteligentní lidé se taky většinou dožívají vyššího věku,“ říká jeden z autorů studie, doktor Stuart Ritchie.

"Nejrozsáhlejší studie svého druhu objevila nové vazby mezi genetikou a inteligencí," to by byl asi můj titulek.
dr. Stuart Ritchie

Ani na základě těchto závěrů ale samozřejmě nelze přímo tvrdit, že vyšší inteligence je zárukou dlouhověkosti. Stejně tak z výsledků studie nelze dedukovat médii omýlanou 30% pravděpodobnost vady zraku u inteligentních lidí.

Ostatně podle Stuarta Ritchieho je oněch 30 procent dezinterpretace a novináři ji od sebe jen vzájemně převzali. První s ní prý přišel deník Telegraph, který z korelace o hodnotě 0,29 udělal 30% pravděpodobnost.

autoři: Filip Rambousek , marz
Spustit audio

    Související

    Jak nás naladíte na DABu

    Více z pořadu

    E-shop Českého rozhlasu

    Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.

    František Novotný, moderátor

    setkani_2100x1400.jpg

    Setkání s Karlem Čapkem

    Koupit

    Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.