Josef Mlejnek jr.: Matovič a česká čaputománie

Zejména odpůrci současné vlády možná až příliš snadno chápou poraženou slovenskou stranu SMER – sociálna demokracia jako obdobu hnutí ANO. V Matovičovi pak spatřují důkaz toho, že změna je zkrátka možná.

Čtěte také

Petr Holec: Česká opozice se nadchla Matovičem. Byl by to její definitivní hrobník

Optimistické nahlížení slovenské politiky má ale ještě jeden silný zdroj: vítězství Zuzany Čaputové v loňských prezidentských volbách. Část české společnosti ji vnímala skoro jako zjevení z nebe, zvlášť v kontrastu k Miloši Zemanovi.

A nejen čistě vizuálně, ostatně stavět do protikladu pohlednou mladou ženu a nemocného starce by přece jen bylo samo o sobě hodně nefér. Šlo především o politické poselství, o rozdíl mezi otevřeným liberálním postojem Zuzany Čaputové a populismem i proruskou a pročínskou linií českého prezidenta.

Čaputová okouzlila do té míry, že Slováci začali být portrétováni dokonce jako politicky mnohem vyspělejší národ, který své někdejší české poručníky dávno předběhl na cestě do vyspělé Evropy.

Hlasy pro Čaputovou a hlasy pro Matoviče

Čtěte také

Matovič je takový slovenský Boris Johnson, hodnotí pravděpodobného premiéra bývalá politička Vášáryová

Letošní parlamentní volby ale loňské nadšení asi docela zchladí. Zkusme si je ale věcně porovnat s těmi prezidentskými. V nich soupeří jednotliví kandidáti, byť často se stranickou podporou, v parlamentních bojují strany či hnutí. A v prezidentském klání je určující, kteří dva kandidáti postoupí do druhého kola a jak na finálovou dvojici zareagují voliči kandidátů poražených v kole prvním.

Slovenské parlamentní volby přilákaly daleko více občanů, volební účast dosáhla skoro 66 %. V prezidentských volbách tam hlasovalo pouze 49 % voličů v prvním kole a jenom 42 % ve druhém. Konzervativci a nacionalisté zůstali v prvním kole rozděleni, kdežto liberálové se dokázali sjednotit za Čaputovou.

Čtěte také

Kamila Pešeková: Igor Matovič. Ten, který porazil Roberta Fica

Mnozí voliči národovecké nebo konzervativní orientace posléze zůstali ve druhém kole doma, protože Čaputovou volit nechtěli a Maroše Šefčoviče vnímali hlavně jako člověka Ficova mafiánského SMERu. Šefčovič se sice snažil brnkat na národní, křesťanské a konzervativní struny, působil ale nevěrohodně. Utržil dokonce ostudu – když totiž v televizní diskusi dostal za úkol vyjmenovat desatero Božích přikázání, vzpomněl si tak na tři na čtyři a jedno si pak úplně vymyslel.

Milion hlasů pro Zuzanu Čaputovou z druhého kola se teď rozprostřelo mezi několik subjektů, přičemž 200 tisíc, tedy celou pětinu, získalo spojenectví stran Progresívne Slovensko, v níž Čaputová působila, a Spolu, které ale těsně nepřekonalo sedmiprocentní laťku pro koalice.

Josef Mlejnek jr.|foto: Jana Přinosilová

Řada loňských voličů současné prezidentky pak nejspíše, kromě stran Za ľudí Andreje Kisky či Sloboda a solidarita Richarda Sulíka, volila právě Igora Matoviče – kvůli jeho protikorupčním postojům a asi navzdory jeho konzervativním stanoviskům. Při vší úctě k noblesní slovenské prezidentce tak nutno uzavřít, že výsledek parlamentních voleb přece jen podává pestřejší a realističtější obraz její země než její loňský triumf.

Autor je politolog na FSV UK