Josef Grösser. Zapomenutý ministr, který přišel znormalizovat „vnitro“
Před pěti lety zemřel v České Lípě první český ministr vnitra Josef Grösser – muž, zodpovědný za „normalizaci“ svěřeného resortu v období let 1969 a 1970. Jak prozradí historik Zdeněk Doskočil, jeho politický životopis byl poměrně pestrý.
Představitelé politických stran by mohli vyprávět historky o tom, jak složité bývá přivést do nejvyšší politiky tváře z regionů. Vůbec to nesouvisí s jejich schopnostmi, jen to, co funguje na úrovni města, nemusí zabírat celostátně. Dnes se takové problémy ukazují rychle, média číhají na každou chybu.
Čtěte také
Před rokem 1989 to politici měli jednodušší. „Strana“, ta komunistická, je většinou podržela. Je to i případ dnes už zapomenutého Josefa Grössera (1923–2016).
Ani pamětníci si nejspíš nebudou jisti, které ministerstvo a kdy tento člověk řídil. Nikoli zanedbatelné a nikoli v nevýznamnou dobu: Grösser byl od ledna 1969 do října 1970 českým ministrem vnitra.
Tento nedoučený číšník vstoupil v roce 1945 do KSČ. Následující kariéra je typická pro organizačně schopné lidi: předseda národního výboru v Dolních Křečanech, tajemník okresního výboru KSČ v Rumburku, později v Doksech a Semilech – a od roku 1968 předseda Krajského národního výboru v Hradci Králové.
Nejednou mu byla vyčítána přílišná samostatnost. Dnešní manažeři by takového zaměstnance ocenili, komunisté si stěžovali na jeho nedostatečnou soudružskou spolupráci.
Čtěte také
Na ministerstvo vnitra přišel s úkolem nastolit „normalizační“ linii. To se mu podařilo tvrdým přístupem k demonstracím v srpnu 1969, rok po sovětské okupaci.
Grösserem vedené bezpečnostní složky zakročily tak, že po nich zůstalo několik mrtvých a řada zraněných.
Jeho jméno bývá spojováno také s fámami o příčinách smrti Jana Palacha, nebo s údajnou přípravou estébáckého vyprovokování útoku „rozvášněného davu“ na pražskou kancelář Aeroflotu na jaře 1969.
Historikové ale pro nic z toho nemají důkazy. Jisté je, že na podzim 1970 se dostal do sporu s Gustávem Husákem a Vasilem Biľakem, což byl regionální politik, který si nejspíš nedokázal vybudovat v Praze patřičné kontakty. Grösser byl tak za trest byl zbaven ministerského křesla a odeslán jako velvyslanec do Severní Koreje. Vrátil se v roce 1975.
Pozoruhodné osudy člověka, který měl být ještě v roce 2014 postaven před soud, připomene v premiéře pořadu Portréty historik Zdeněk Doskočil.
Související
-
Až bude Gustáv Husák viset na větvi – zpívali, pili pivo a poslouchali Svobodku
V roce 1970 poslal královéhradecký soud do vězení tři mladíky: Jeníka, Doubka a Dolenského. Nejvíc dostal čtyřiadvacetiletý Miroslav Jeník – deset měsíců.
-
Ozvěny normalizace - Husáku, proč?
Musela normalizace probíhat právě tak, jak probíhala? V pořadu uslyšíte i příběh Marty Kubišové.
-
Ozvěny normalizace - Proč Husák?
Druhý díl popisuje zákulisí raketového startu kariéry Gustáva Husáka po srpnu 1968. Připravil Jan Sedmidubský.