Josef Chvalovský. Na odchod do exilu měl dvě hodiny
Zažít by to chtěl asi málokdo: hrdina prvního a druhého odboje Josef Chvalovský musel v roce 1949 utéct z komunisty ovládaného Československa. Na sbalení měl všeho všudy dvě hodiny. Zapomenutý příběh z minulého století přiblíží historik Michal Louč.
Vzápětí poté, co se komunistická strana v Československu v únoru 1948 chopila veškeré moci ve státě, začala si vyřizovat účty se všemi, kteří byli nebo by i jen mohli být potenciálními protivníky.
Nešlo jen o politickou opozici a její klíčové představitele, z nichž mnozí stejně zamířili do exilu. Pronásledování se týkalo představitelů církve, podnikatelů, soukromých zemědělců – a v neposlední řadě i vojáků. Komunistický režim si vyhlédl především bývalé prvorepublikové důstojníky a zaměřil se i na vojáky, kteří v letech druhé světové války sloužili na Západě. Byl mezi nimi i Josef Chvalovský.
Rodák (1896) z Podmok nedaleko Poděbrad nastoupil v roce 1915 do rakousko-uherské armády, koncem října 1916 byl na rumunské frontě zajat, v prosinci vstoupil do československé armády a byl zařazen do praporu dobrovolníků pro Francii. V říjnu a listopadu 1918 se účastnil těžkých bojů u Vouziers (Terron).
Koncem roku 1918 se vrátil do vlasti a jako pobočník podplukovníka Šnejdárka se účastnil bojů na Těšínsku. V meziválečném období stoupal po kariérním žebříčku, roku 1928 se také oženil. Jeho manželkou se stala Emílie Goliathová, sestra významného levicového aktivisty Karla Goliatha.
Před očima kontrarozvědky
Po okupaci se zapojil do odboje v rámci organizace Obrana národa. Už v létě 1939 ale odešel přes Polsko do Francie, kde se účastnil vojenských operací před její porážkou. V létě 1940 byl evakuován do Velké Británie a po absolvování vojenské školy byl povýšen na podplukovníka pěchoty.
Koncem roku 1944 a počátkem roku 1945 se účastnil těžkých bojů u francouzského Dunkerque. Po návratu do Československa velel postupně několika plukům a praporům, naposledy v Olomouci. V noci z 25. na 26. dubna 1949 Chvalovského vyhledali členové protikomunistické skupiny BOZ-38 a oznámili mu, že mu hrozí zatčení. Chvalovský je vyhodil z bytu, protože je podezíral z provokace.
Protikomunističtí odbojáři se ale vrátili a po dvou hodinách přesvědčování dosáhli toho, že Chvalovský s nimi odjel a po neúspěšném pokusu o přechod hranic u Bratislavy se mu podařil odchod do exilu přes Šumavu. Jak říká historik Michal Louč, je téměř neuvěřitelné, že noční návštěva u Chvalovského se odehrávala před očima vojenské kontrarozvědky, jejíž pracovníci Chvalovského byt ve dne i v noci sledovali.
O přechod hranic se pokusila i Chvalovského manželka, za hranice se ale dostala jen jeho dcera – žena se synem nebyli úspěšní. Doma byli vystaveni mnohaleté perzekuci.
Chvalovský v exilu pracoval pro Americký fond pro československé uprchlíky v Německu a později odešel do USA. Zemřel v srpnu 1986 v Texasu a ještě koncem 80. let byly jeho ostatky tajně převezeny do Československa a pohřbeny.
Související
-
Chlebíčková aféra propojila osudy kolaborantského novináře Lažnovského a premiéra Eliáše
Karla Lažnovského a Aloise Eliáše jejich životní příběh zajímavě propojuje. První byl novinář symbol kolaborace s nacisty. Zemřel na břišní tyfus z otrávených chlebíčků.
-
Politik a bratr prezidenta Vojta Beneš chtěl v únoru 1948 postupovat proti komunistům razantněji
Zatímco Edvarda Beneše si dnes vybaví kdekdo, málo se ví, že nebyl jediným z deseti sourozenců Benešových, kteří to v politice „někam dotáhli“.
-
Laurence Steinhardt. Velvyslanec, který prý měl proti komunistům udělat víc
„Československo nemuselo být ztraceno, kdyby tam byl někdo, kdo by pro to něco udělal,“ napsal v padesátých letech šéf americké zpravodajské služby CIA.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
