Jízdné ústavních činitelů coby právnický oříšek

Majitel firmy Radim Jančura se proto domluvil se dvěma politiky, kteří brojí proti různým výhodám ústavních činitelů, europoslancem Josefem Zielencem a senátorem Igorem Petrovem. Ti absolvovali jízdu linkou Student Agency a podle litery zákona odmítli zaplatit. Jančura tedy mohl vznést žalobu za vlastně ušlý zisk, který žádal od státu.

A soud mu aspoň částečně vyhověl, když řekl, že cestování politiků zdama se soukromníky není věcí veřejného zájmu. To znělo pozitivně. Ale dál už se celá věc zamotávala. Podle soudu soukromý dopravce může odmítnout přepravit ústavního činitele bezplatně, ten je povinen jízdenku zaplatit a pak žádat náhradu třeba ve Sněmovně nebo v Senátu. Jezdit hromadnou dopravou zadarmo mohou zákonodárci a další jen pokud jde o linku provozovanou státem. Jenže hned se objevily námitky, že je problamatické například mít za čistě soukromé přepravce společnosti vlastněné jednotlivými městy. Které jsou začasté, tak jako České dráhy, přece akciovkami.

Soud původně nařídil zaplatit 270 korun za ušlý zisk svezením obou politiků ministerstvu financí. To ale verdikt odmítlo s tím, že mu to nepřísluší. .

Jančura byl nicméně zkraje spokojený: "Vzkazujeme soukromým dopravcům v celé zemi, že lze ignorovat průkazku zákonodárce", říkal po rozhodnutí soudu. . A souhlasili s ním četní zákonodárci, jimž se zvláštní právo cestovat libovolně po celé zemi zdarma vlakem, autobusem, lodí a městskou dopravou dlouhodobě nezamlouvá. Zvlášť když k platu dostávají paušální částku právě na cestování a někteří užívají i služební vozidla.

A Student Agency šla vzápětí ještě dál, jenomže to už narazila na právnický ořišek. Podala návrh k Ústavnímu soudu na zrušení části zákona o platech představitelů státní moci, v níž je o cestování řeč. Rozhodnutí Obvodního soudu pokud jde o soukromé přepravce totiž prý neskýtá žádnou jistotu do budoucna. Neboť pokud soukromníci odmítnout vozit zákonodárce zadarmo, mohou jednat protizákonně. Proto je tedy třeba změnit zákon.

Ale na to už senát ústavního soudu pod vedením soudce Jiřího Muchy neslyšel. Potvrdil správnost rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 1 s tím, že na straně státu existuje nedostatek pasivní legitimace a stát tedy nemá platit náhradu za bezplatné cesty politiků. Stížnost je tedy zjevně neopodstatněná a senát se tudíž ani nepustil do rozboru napadeného zákona. Práva Student Agency nebyla listopadovým rozhodnutím Obvodního soudu nijak poškozena. A podle mluvčího Ústavního soudu může zrušení zákona v rámci ústavní stížnosti navrhnout pouze ten, jehož se příslušná právní norma týká. Přičemž napadený zákon upravuje vztahy mezi ústavními činiteli a státními přepravci a stěžovatel, tedy Student Agency, je přepravcem soukromým.

K tomu těžko co dodávat. Jinou věcí ovšem zůstává, že leckterým politikům přece vyhovuje požívat různá privilegia. Ačkoliv po takto zmedializované kauze by asi bylo od nich správné a morální, aby při cestování prostě vytáhli bez řečí z kapsy peněženku. Čehož mimochodem chtěla dosáhnout v Praze take náměstkyně primátora Markéta Reedová, když před nedávnem navrhovala zrušit bezplatné cesty politikům v hlavní městě. I to je zatím jen v nějakých odkladových mlhách a vždycky se nejspíš může najít někdo, kdo řekne, že to nejde, neb to odporuje zákonu.

Z čehož plyne vlastně pouze jedno: parlament musí sám takové opatření zrušit. Pokud by se k tomu našlo dost hlasů, pak by asi těžko nějaký zákonodárce ještě "otočil", podal stížnost Ústavnímu soudu a dál trval na cestování zadarmo. Vypadal by ve voličských očích hodně divně.

Jde tedy vlastně skutečně jen o to, zda se poslanci a senátoři ve většině chtějí skutečně takové výhody zbavit. Protože, jak dobře víme, imunitu si ponechávají v celém jejím absurdním rozsahu stále dál a všechny pokusy ji zůžit vycházejí naplano.

Další komentáře si můžete poslechnout v pořadu Názory a argumenty v sekci Rádio na přání . Některé vybrané komentáře si můžete přečíst také v Týdeníku rozhlas .