Jiří Stránský: Můžeš-li udělat radost, musíš
Všechny vás zdravím. Někteří to ale nemají rádi, tak ty nezdravím. Budete mě poslouchat ve čtvrtek a řada vás (Pánbůh za ni zaplať) bude mít opravdu velkou radost.
V pondělí totiž uplynulo 10 699 dní nepřetržitého a neperzekvovaného a odvážného a smysluplného života skautek a skautů.
Jiří Stránský: Já ale nic neumím! Já umím jen lítat a bejt vězeň!
Všechny vás zdravím… Ulevilo se mi: konečně se Bureš ustrnul nad Trumpem a odletěl do Bílého domu poradit mu, jak se dá vysmeknout ze všeho, či jak se všechno dá neposlechnout.
Už o den delší, než doba, která uplynula mezi Svojsíkovým osudovým setkáním s britskými skauty a zákazem skautingu nacisty. Poslala mi to mailem mluvčí skautského ústředí Barborka Trojak (úředně Mgr. Barbora), která v sobě nosí, co já: MŮŽEŠ-LI UDĚLAT RADOST, MUSÍŠ. I proto si s ní rozumím víc než s řadou těch, co vypadají, že jsou mi blíž.
A Barborka na konci odstavce, jímž mi to oznamovala, napsala: „Člověku se úplně tají dech. I proto vás všechny prosím, abyste si vzpomněli, jak a proč zakázali skauting komunisté, proč je při výsleších mučili a proč se nestyděli za mučení skautek.“
Nenapadá vás, že komunisté se báli pravdy jako nacisté? A v naší zemi ještě víc, protože při blížícím se konci války jim – na rozdíl od nacistů – došlo, že mají se skauty společnou řeč, byť ta byla tím jediným, čemu komunisté rozuměli. I proto se snažili skauty co nejvíc umlčet, v několika případech i šibenicemi.
Skautský zákon a skautský slib
S mnohými jsem se potkal v uranových lágrech i v kriminálech. I proto jsme především s Jirkou Navrátilem i Karlem Schwarzenbergem dělali všechno možné, aby byl skautům navrácen zámek Štiřín, který jim před válkou věnoval prezident Beneš.
Hodně lidí se divilo, že skautům nepomohl předseda Nejvyššího soudu Otakar Motejl, který byl skautem v témže oddíle, co já – ve Vodní Pětce. Že jim nepomohl ani prezident Havel, ale i ten býval skaut a jeho svědectví nemohlo být objektivní.
Jelikož se to všechno odehrávalo na konci roku 1989 a v dalších letech, asi je třeba připomenout, že i tehdy ještě převládali v soudnictví členové a členky strany. Musím v té souvislosti připomenout, že tatínek soudruha poslance Grebeníčka, známý tím, jak mučil elektřinou své vězně, předkládal nové a nové neschopenky, až – asi na ně – umřel.
Jiří Stránský: Zdi a ostnaté dráty na hranicích
Dobrý den všem, co poslouchají a jako já vědí, že se nám od loňského slunovratu prodloužil den už málem o půl hodiny.
Pochybuju, že na špatné svědomí. Jeho syn to ostatně dokazuje svou zvláštní ideologií. I on prý někde řekl, že skauti mají teď ramena, ale řada jich pochopila, že především oni můžou zanechat tu nejlepší stopu v Pionýru.
Jako přílohu k dnešní glose bych možná měl napsat skautský zákon a skautský slib. I kvůli tomu jsem kdysi řekl, že prezident Klaus nikdy nemohl být skautem, což jeden celostátní vysílač pustil do éteru hned po jeho novoročním projevu.
Ten zákon a slib si najdete na internetu. A budete se smát – to vám slibuju. Napsal jsem tehdy, že by parlament například měl uzákonit, že poslanci nesmí lhát a musí pomáhat slabším bližním.
Atakdále… Třeba se dozvíte, kolik nás je. A někdo třeba bude zpytovat svědomí.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
