Jiří Pehe: Výsledky voleb nebyly úplná náhoda

14. říjen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Premiér Andrej Babiš (ANO) předstoupil před novináře krátce před 20. hodinou večer

Jedna z často zmiňovaných interpretací výsledků nedávno proběhlých sněmovních voleb zní, že se o ně přičinila náhoda či trocha štěstí. Ve volbách propadl milion hlasů odevzdaných stranám, které se do Sněmovny nedostaly, protože nepřekonaly pětiprocentní hranici.

Některé přitom neuspěly jen těsně. Kdyby se do Sněmovny probojovala třeba jen jedna z trojlístku stran, které byly nejblíže pětiprocentní hranici – Přísaha, sociální demokracie a komunistická strana – koalice Spolu a PirStan by na většinu křesel nedosáhly. A vládu by s určitými vyhlídkami na úspěch sestavoval teď nejspíš Andrej Babiš.

Čtěte také

Jenže úvahy na téma, co by se stalo, kdyby nepropadlo tolik hlasů, je třeba dát do kontextu. Tím prvním je, že propad komunistů i sociálních demokratů je důsledek dlouhodobého trendu, protože obě strany, zejména KSČM, mají přestárlé voličstvo a členstvo, a nebyly schopné přilákat mladé voliče.

Druhým důvodem byla skutečnost, že obě podporovaly Babiše, a fakticky se tak staly spojitými nádobami s hnutím ANO. Jelikož většina jejich voličů odešla právě k Babišovu hnutí, je možné argumentovat, že pokud by jejich výsledky byly o několik procent vyšší, a dostaly by se tedy do Sněmovny, byl by nižší konečný výsledek ANO.

ANO bez Babiše nepřežije

Čtěte také

Podle některých komentátorů voliči těchto stran nikam nezmizí a přejdou k jiným stranám, které mohou stranám obou koalic zatopit v příštích volbách. Jenže i nad touto predikcí visí otazník.

Za prvé není jisté, že zejména v průměru velmi staří voliči komunistů ještě budou chtít znovu volit, pokud budou šance jejich strany uspět mizivé. Za druhé ČSSD má šanci na obrodu, přičemž není pravděpodobné, že ta by stranu nasměrovala zpět do náručí Babiše. ČSSD tak příště může být spíše součástí tábora demokratických stran, než nacionálně populistického bloku, v jehož čele v minulém období stál Babiš.

Výsledek voleb ovlivnil ještě jeden důležitý faktor: strategické rozhodnutí pěti stran vytvořit dvě volební koalice. To umožnilo menším stranám, jako jsou lidovci a TOP 09, aby jejich hlasy nepropadly, což se odrazilo na celkovém vítězství obou koalic.

Čtěte také

Co když se ale v příštích volbách budou touto úspěšnou strategií inspirovat nacionálně-populistické a takzvaně vlastenecké strany, které se do Sněmovny nedostaly? Odpověď zní, že se o to mohou pokusit, ale naděje na úspěch není velká.

Mozaiku vlasteneckých a nacionálně-populistických stran totiž tvoří několik stran vůdcovských, které se mezi sebou jen těžko mohou dohodnout na společném postupu. Jsou tedy i v příštích volbách nejspíš odsouzeny, aby kandidovaly samostatně.

Shrnuto a podtrženo: onen milion propadlých hlasů je velkou silou, jen pokud by je někdo dokázal sjednotit. A to se nezdá velmi pravděpodobné.

Jiří Pehe

S predikcemi, jak to může být v příštích volbách, je třeba opatrně našlapovat i proto, že hnutí ANO, které získalo 27 procent hlasů, je vůdcovský projekt, který stojí a padá s Babišem. Pokud Babiš vydrží až do příštích voleb jako šéf ANO a opozice, pětice stran koalic Spolu a PirStan bude po tlakem. Pokud ale Babiš z různých důvodů z čela ANO i opozice zmizí, může být politická krajina za několik let velmi odlišná od té dnešní, protože ANO bez Babiše nepřežije.

Zajímavější otázkou, než jak budou příště volit voliči, jejichž hlasy propadly, je možná otázka, kam by odešli současní voliči ANO.

Autor působí na New York University Prague

autor: Jiří Pehe
Spustit audio