Lukáš Jelínek: Pokus o „orbanizaci“ Česka nevyšel

10. říjen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Andrej Babiš (ANO) a Petr Fiala (ODS, koalice Spolu)

O co si Andrej Babiš koledoval, to dostal. Českou politiku nezatížil jen svými kauzami, které rezonují i za hranicemi, ale také sebestředným stylem, kdy se nám do poslední chvíle chlubil, co všechno on osobně zařídil, co vybojoval, čemu zabránil.

Já, já, já, jenom já, jak zpívá Olympic. Středopravý blok se toho pouze chytil a přehodil znaménka. Místo kladů skloňoval zápory. Referendum o Andreji Babišovi každopádně vyvolal sám Andrej Babiš.

Čtěte také

Sázka to byla riskantní ode všech. Hrozilo, že voliči budou chtít řešit konkrétní témata dotýkající se jejich životů. To byla ostatně poslední šance pro Babiše. Vždyť ještě před čtyřmi roky v kampani mluvil o proměně a modernizaci země nebo sdílené ekonomice. O čtyři roky později se ale už jen zmohl na strašení – migranty, Evropskou unií, Piráty…

Definitivně ale napomohl mobilizaci opozičních voličů, zejména z měst a mladší generace, když do Prahy a na Ústecko pozval čistokrevného autokrata, maďarského ministerského předsedu Viktora Orbána. Kombinace arogance, populismu, nacionalismu a odporu k Bruselu nepochybně namíchla i nejednoho někdejšího voliče hnutí ANO, snícího o šmrncovní západní zemi se členy vlády bez korupčních a klientelistických skandálů.

Image normálního politika

Jakmile Andrej Babiš zabrnkal na temnou strunu politiky utržené z řetězu, stačilo lídrovi konzervativců Petru Fialovi vystupovat jako reprezentant normální politiky, opřené o tradice a hodnoty. Kdyby se rozvinula věcná debata o zdravotnictví, sociálním systému nebo ochraně klimatu, mohl předseda ODS narazit na svoje limity a přenechat vavříny Pirátům se Starosty.

Čtěte také

V reakci na Babiše mu ale postačilo – jak učinil na přelomu září a října v rozhovoru pro týdeník Respekt – přihlásit se ke slušnosti, lidskosti, hodnotám, víře a přesvědčení. „Neobdivuju manipulátory, populisty, extrémní názory,“ svěřil se Fiala a coby svého oblíbeného politika zmínil Masaryka – ne ale v roli tatíčka národa, ale muže, který dokáže jít, například ve střetu s antisemitismem, proti většinové vůli.

Občané si nakonec vybírali mezi Babišovými apokalyptickými běsy a snahou o návrat k normálu, jakkoliv v rámci vítězné koalice SPOLU vzývaný politickou stranou, která byla brána ještě před časem za baštu kmotrů a obchodníků s mocí. Zvítězil apel na předvídatelnou a programově čitelnou politiku.

Boj teprve začíná

Jenže druhá půlka zápasu zatím středopravý tábor čeká. Až zmizí tmel v podobě odporu k Babišovi a jeho stylu, vyvstanou rozdíly mezi stranami, které byly během kampaně tlumeny a zakrývány. Nepůjde pouze o kulturní a etická témata, ale také o daně, sociální systém, energetiku nebo evropskou integraci.

Dobrá vůle koaličních špiček může co nevidět narazit na zájmy a priority vnitrostranických frakcí. Prvním krokem k tomu může být rozprchnutí poslanců zvolených za opoziční koalice do jednotlivých sněmovních klubů. Nejslabším článkem mohou paradoxně být donedávna favorizovaní Piráti. Členská základna je už teď nabroušená na přeskákání jejich kandidátů koaličními Starosty. Jak moc bude třeba tlačit své pouhé čtyři poslance do radikálních pozic?

Politolog a komentátor ČRo Plus Lukáš Jelínek

Je škoda, že sněmovna bude kulhat na levou nohu – to se může podepsat i na podobě přijímané legislativy. Ať už nás ale čeká cokoliv, vracíme se k ideově vypolstrované politice, stavící extremisty na slepou kolej. Pokus o „orbanizaci“ díky bohu nevyšel.

Autor je politický analytik

Spustit audio

Související