Jan Januš: Kvůli výsledku voleb by se měla konkretizovat Ústava. Jinak může být na prezidenta Babiše krátká

12. říjen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Premiér Andrej Babiš (ANO)

Další volby do Poslanecké sněmovny jsou minulostí. Známe jejich kompletní výsledky, a i když je nyní možné napadnout je u Nejvyššího správního soudu, nelze očekávat, že by se na nich cokoliv změnilo, nebo že by na místo některého z nových poslanců či poslankyň nastoupil po justičním verdiktu nakonec někdo jiný. Totiž voliči skutečně zvolení, jako se to po minulých volbách stalo v případě Petra Bendla a Martina Kupky.

Protože ministerstvo vnitra tehdejší soudní výtku poslechlo a pro letošní sněmovní volby umístilo všechny uchazeče na stejnou stranu volebního lístku. K tak zásadním chybám při sčítání jednotlivých preferenčních hlasů jako v minulosti letos už téměř jistě dojít nemohlo. Volby zkrátka proběhly zcela standardně a stejně to uvidí rovněž Nejvyšší správní soud.

Čtěte také

Poprvé jsme také vyzkoušeli volební zákon v jeho nové podobě. Ta měla být, jak vyzval zákonodárce zase Ústavní soud, spravedlivější než ta předešlá. Mandáty se sice letos přepočítávaly jiným způsobem, který neměl být tolik nevýhodný pro menší kraje, rozdíly ale mezi jednotlivými územími stejně zůstaly. Možná jsme letos také nakročili k novému druhu nespravedlnosti. 

Ukázalo se totiž, že letos propadlo opravdu velké procento hlasů, když sociální demokraté, Přísaha a s určitou rezervou rovněž komunisté zůstaly poměrně těsně pod pětiprocentní uzavírací klauzulí a do sněmovny se tak jejich poslanci nedostali.

Prezident Babiš jako prezident Zeman?

Zatímco komentátoři a politologové varují před tím, že kvůli neexistenci autentické levice ve sněmovně se může cítit řada občanů frustrována, protože nikdo nebude prosazovat její zájmy, právníci k tomu mohou přidat další pohled.

Čtěte také

Dříve či později a možná i v souvislosti s novým volebním zákonem, který bude muset vzniknout, může být z tohoto problému další téma pro Ústavní soud. Protože je spravedlivé, aby se statisíce lidí ocitly bez řádného poslaneckého zastoupení právě kvůli tomu, jak je volební zákon technicky konstruován? 

Ústavní soud sice v minulosti neměl s uzavírací klauzulí problém, je ale otázkou, zda bude až v takovémto rozsahu udržitelná i do budoucna. Zvláště když se společnost polarizuje tak moc, jak se polarizuje. Možná jde jen o to, kdo a jak se tématu právně chopí ve snaze prosoudit jiné pořádky.

Vhodná by ale byla i další legislativní změna, byť není příliš reálná. Vzhledem k momentálnímu obsazení úřadů prezidenta a předsedy vlády se totiž ukazuje jako problém, že Ústava neobsahuje téměř žádné termíny. V souvislosti se jmenováním vlády stanoví pouze to, že ta musí požádat do 30 dnů o důvěru. Jak dlouho může vládnout současná vláda poté, co podá demisi, nebo to, jak dlouho může vládnout nová vláda bez důvěry, nikde napsáno není. 

Čtěte také

Nespoléhejme na to, že s budoucím pravděpodobným premiérem Petrem Fialou přichází opět slušnější politika s gentlemanskými lídry. Taková doba skutečně není a nejspíše ani nebude. Prim hrají silní, tvrdí, často i bezskrupulózní. Příštím prezidentem může být Andrej Babiš. A ten se může, soudě z jeho dosavadního chování, chovat podobně jako Miloš Zeman. Tedy využívat kreativních výkladů Ústavy, stejně jako síly přímo daného mandátu. Mít v tu chvíli přesnější Ústavu by se hodilo. K takovéto její změně však Babiš nejspíše nikdy nedá souhlas. A bez něj to půjde jen obtížně.

Autor je šéfredaktorem magazínu Lawyers & Business

autor: Jan Januš
Spustit audio