Ondřej Konrád: Premiérovy názorové otočky a jeden menší handicap
Andrej Babiš sice nepožívá pověsti jako druhdy Mirek Topolánek, že totiž často rychleji mluví, než přemýšlí, a pak je nutno unáhlené výroky žehlit. Nicméně bůhvíjak rozmyšlené nevyhlíží prohlášení stávajícího premiéra z počátku měsíce, že pokud hnutí ANO skončí po volbách v opozici, on sám z politiky odejde. A nebude stát ani o funkci prezidenta.
I když se ho s velkým smíchem držel ještě při prvé tiskové konferenci po sečtení volebních hlasů: „Sněmovna je pro mě peklo, katastrofa. Já jsem manažer, moje místo je ve vládě.“ Třebaže šlo o reakci na dotaz, jestli by případně přijal post šéfa dolní komory.
Čtěte také
Ale hned druhý den se mu už pobyt mezi zákonodárci asi tak ďábelsky nejevil: „Zůstanu a budu pozorovat, jak nová vláda plní, co slíbila.“
A z následujících slov „jsem hrdý Čech a já to prostě nevzdám“, se může dokonce zdát aktuální i prezidentská kandidatura. Přičemž prvé souvisí s druhým: mimo sněmovnu by byl coby uchazeč o post hlavy státu samozřejmě mnohem méně viditelnější.
Po takových názorových kotrmelcích ovšem nevíme, co má Babiš ve skutečnosti v plánu. Ani jestli skutečně nějaký pevný plán má.
Po jednoznačném volebním výsledku a deklarované soudržnosti obou doposud opozičních bloků je udržení postu premiéra prakticky vyloučené. Lze ho jen na chvíli protahovat. Což navíc komplikuje evidentně vážný zdravotní stav prezidenta Zemana.
Slovák, který se usadil v Čechách
Reálnější se tedy jeví varianta Babišova tahu na Hrad. Ve kterém by jistě nebyl bez šancí.
Čtěte také
A ať už by šlo o prezidentskou volbu řádnou na počátku roku 2023, anebo předčasnou, podstatná by byla osoba hlavního protikandidáta.
Na něm se musí nejprve shodnout pět subjektů pravděpodobné příští vládní koalice, což nebude snadné, tak ho – a to je ještě mnohem důležitější – musí akceptovat dostatečná část voličů.
Pokud by se ale někdo takový našel, Babiše může brzdit prostý fakt, že jde chtěj nechtěj o Slováka, který se v Čechách usadil až na zhruba druhou polovinu dosavadního života.
U premiérské funkce na tom nikomu nesešlo, ale nemůže to hrát roli při výběru prezidenta? Sídlícího v hradčanském symbolu české státnosti? Aniž by to přitom bylo projevem české xenofobie?
O celé řadě dalších pro leckoho zcela nepřijatelných Babišových handicapů nemluvě, neboť ty by mu překážet nemusely.
Když k letošním voličům hnutí ANO přičteme asi milion propadlých hlasů pro ČSSD, Přísahu, KSČM a tak dále.
Jak řečeno, šance je to reálná. A také nabízející odklad soudních nepříjemností ohrožujících občana Babiše, ale nejspíš aspoň dočasně zeslábnuvších v případě prezidenta Babiše. A to za pokus uspět v plebiscitu jistě stojí. Pokud ovšem mezitím premiér nedospěje k nějaké další názorové otočce. Že je umí, už víme.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
