Jiří Pehe: Dva nominační sjezdy, dvě Ameriky
Sjezdy dvou největších amerických politických stran oficiálně nominovaly kandidáty do boje o Bílý dům. Na červencovém sjezdu v Milwaukee ve Wisconsinu Republikánská strana nominovala exprezidenta Donalda Trumpa. Právě probíhající sjezd Demokratické strany v Chicagu vyšle do boje o post amerického prezidenta Kamalu Harrisovou.
Mezi oběma nominačními sjezdy lze najít – jako vždy v minulosti – mnoho podobností. Nabízejí mediální spektákl, který má zaujmout co nejvíce Američanů. Není nouze o pompu, občas i o kýč.
Čtěte také
Tentokrát ale nešlo přehlédnout i významné rozdíly. Začít lze tím, že na republikánském sjezdu chyběla celá řada významných postav Republikánské strany včetně bývalého prezidenta George W. Bushe. Chyběl i republikánský kandidát na prezidenta z roku 2012 Mitt Romney. A nedostavili se ani dva bývalí viceprezidenti Dick Cheney a Mike Pence.
Absence těchto významných postav republikánů symbolicky podtrhla, že stranu už zcela převzali stoupenci Donalda Trumpa, kteří se hlásí k jeho hnutí MAGA. Tedy k heslu Učiňme Ameriku opět velkou.
Tradiční republikáni samozřejmě úplně nezmizeli, ale na sjezdu pro ně nebylo místo. Už proto, že řada z nich vystupuje proti Trumpovi.
Kontrast mezi sjezdy
Republikánský sjezd ovládl kult osobnosti. Řada řečníků se samozřejmě věnovala i rozdílům mezi demokraty a republikány, pokud jde o přístup k ekonomickým tématům, migraci nebo právům žen a menšin. Zaznělo též mnoho varování na adresu údajné levicovosti Demokratické strany.
Čtěte také
Hlavním tématem byla ale dosti nekritická oslava Donalda Trumpa. Řada řečníků odmítla soudní procesy s ním jako hon organizovaný demokraty. A někteří opakovali jeho nepodložená tvrzení, že volby v roce 2020 prohrál, protože je demokraté zmanipulovali.
Sjezd demokratů se nesl ve zcela jiném duchu. Představil všechny významné postavy stranické minulosti. Promluvili bývalí prezidenti Barrack Obama i Bill Clinton, jakož i Hillary Clintonová, která prohrála v prezidentském klání s Trumpem v roce 2016.
Od těch minulých se lišil zejména tím, že jeho cílem nebylo vyjádřit formálně podporu kandidátovi, který vyhrál ve stranických primárkách, ale podpořit viceprezidentku Kamalu Harrisovou, kterou do čela stranické kandidátky katapultovalo odstoupení prezidenta Joea Bidena. Ten na sjezdu vystoupil s projevem, v němž Harrisovou jednoznačně podpořil.
Čtěte také
Zásluhou Bidenova odstoupení z čela demokratické kandidátky měl sjezd vlastně dvě hlavní motta. Jedním bylo – často emotivní – loučení s Bidenem, který v americké politice hrál významnou roli přes 50 let. Druhým pak byla změna, kterou má reprezentovat právě Harrisová, i když se od Bidenovy politiky zásadně nedistancuje.
Změnu má reprezentovat nejen to, že nastal čas, aby v čele nejmocnější země světa poprvé stanula žena, navíc žena s menšinovým původem, ale i vykročení Spojených států do budoucnosti v podobě zvládnutí nových výzev.
Étos sjezdu tak stál v ostrém kontrastu k nostalgii po Americe, v níž hráli hlavní roli bílí muži, která panovala na sjezdu republikánů.
Kontrast mezi oběma událostmi ukázal, o čem se bude rozhodovat v listopadových prezidentských volbách. Tedy zda se, jak slibuje Trump, Spojené státy přikloní k vládě pevné ruky, izolacionismu v mezinárodní politice a boji za takzvané tradiční hodnoty.
Anebo, jak slibuje Harrisová, budou Spojené státy dál rozvíjet demokracii založenou na rozmanitosti a inkluzi a v mezinárodní politice zůstanou vedoucí silou západního společenství.
Autor působí na New York University Prague
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
