Jiří Leschtina: Vysláním ambasadora do Moskvy Česká republika cti netratí
Jedním z okamžitých přínosů zvolení Petra Pavla do čela státu bezesporu bylo sladění zahraniční politiky mezi prezidentem a vládou Petra Fialy. Nyní se ale právě v tomto souznění objevila první trhlina. Jde o to, jestli vyslat do Moskvy nového velvyslance, když ten současný již delší dobu dlí v Praze a do Ruska se už vrátit nemá.
Premiér Fiala se už nechal slyšet, že tak jako silné evropské země posílají i přes ruskou agresi na Ukrajině do Moskvy nové ambasadory, Česko má postupovat stejně. Na tom, abychom v Rusku měli velvyslance, trvá i ministr zahraničí Jan Lipavský.
Čtěte také
Prezident Pavel ale prohlásil, že v tuto chvíli si nedokáže obnovení postu velvyslance v Moskvě představit. Připomněl, že takový krok obnáší i jeho osobní žádost prezidentu Putinovi. Podle Pavla „bychom tím do určité míry zpochybnili všechno to, co na podporu Ukrajiny děláme“. A jeho poradce Petr Kolář ještě přímočařeji dodal, že by to byl „jen smutný obraz naší poníženosti“.
Lze chápat, že se prezidentovi příčí představa, jak podle diplomatických zvyklostí píše válečnému, mezinárodně stíhanému zločinci Putinovi dopis, aby přijal nového českého ambasadora. A nelze bagatelizovat jeho obavy, že už samotnou žádostí, kterou může diktátor ostentativně odmítnout nebo ignorovat, do určité míry legitimizujeme režim, s nímž jsme v souladu s našimi spojenci zmrazili vztahy na minimum.
Vyslání do jámy lvové?
Na druhou stranu by český prezident mohl probrat tato dilemata s některými hlavami spojeneckých států, které se už v době ruské agrese rozhodly vyslat do Ruska nové velvyslance. Ať už to byly USA, Velká Británie, nebo Německo. Ale kromě těchto velmocí i s námi srovnatelné Švédsko nebo Dánsko a Norsko.
Čtěte také
A pokud by se takto rozhodla i Česká republika podporující nekompromisně Ukrajinu od prvního okamžiku války? Tedy země, jejíž ministerský předseda spolu s premiéry Polska a Slovinska byli prvními vysokými politiky z Evropské unie, kteří přijeli za Zelenským už v době, kdy ruské tanky táhly přímo na Kyjev?
V těchto souvislostech není příliš důvodů k obavám, že by vyslání velvyslance do Moskvy s pověřovacími listinami od prezidenta bylo vnímáno jako popření našich zásadních postojů. A pokud by Putin ambasadora Česka odmítl? Pak spíš než jako naše ponížení by to vyznělo jako výraz frustrace Moskvy z neochvějného odporu české vlády a prezidenta k přepadení Ukrajiny a k ruským imperiálním choutkám.
Práce šéfa české mise v dnešním Rusku nemá daleko k vyslání do příslovečné jámy lvové. Vyžaduje nejen zkušeného diplomata, ale také osobnost s vnitřní morální integritou, odolnou vůči tlakům i záludným provokacím, které nechybí odvaha kupříkladu k udržování kontaktů s decimovanou občanskou společností v Rusku.
Prezident a vládní činitelé by tedy měli mluvit nejen o tom, zda vyslat velvyslance do Moskvy. Ale hlavně, zda se dokážou shodnout na takové silné osobnosti.
A nad takovou diskusí, ať už se vyvine jakkoliv, by se mělo vznášet vědomí, že velvyslance sice nelze jmenovat bez souhlasu hlavy státu, ale zahraniční politiku podle ústavy určuje vláda. Což jsou mantinely, k nimž se Petr Pavel přihlásil už ve své volební kampani.
Autor je publicista
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
