Jiří Leschtina: Výbuchy ve Vrběticích jaderný špagát nepřetrhly. Rosatom zůstává ve hře
Kauza Vrbětice jasně potvrdila, že pro Rusko je Česká republika nepřítelem, na kterého se nerozpakuje zaútočit. A jestli bychom něco měli mít teď na paměti, pak sebezáchovné pravidlo, že útočníkovi nelze dobrovolně vkládat do ruky zbraň. A tou je v případě Ruska přístup ke kritické infrastruktuře našeho státu a jaderné energetice především.
Z tohoto hlediska mělo být uklidňující zprávou usnesení vlády, že nepošle ruské státní společnosti Rosatom bezpečnostní dotazník, jenž má být podle ministra průmyslu a také dopravy Karla Havlíčka (za ANO) vstupenkou do soutěže o dostavbu jaderné elektrárny v Dukovanech.
Jenže zevrubnější pohled na postup kabinetu Andreje Babiše (ANO) prozrazuje, že Rosatom ani zdaleka není mimo hru.
Čtěte také
Především celý ten bezpečnostní dotazník je od počátku velký humbuk. Veškerá bezpečnostní rizika už přece během několika let zevrubně prozkoumaly tajné služby řízené vládou a dospěly k jasnému závěru: Rusko a Čínu do jaderného tendru nezvat.
Což nakonec vzala vláda v potaz svým tajným usnesením z dubna 2020. Ale dodnes před závěry vlastních bezpečnostních institucí kličkovala, nejnověji právě za pomoci dotazníkové šarády.
Ani z „povrbětického“ usnesení vlády nevyplývá pro neúčast Rosatomu v soutěži vůbec nic. Kabinet v něm navzdory Havlíčkovým proklamacím výslovně nestanoví povinnost, že vyplnění bezpečnostního dotazníku je podmínkou k přizvání do jaderné soutěže.
Lex Dukovany
Navíc, jak zjistil webový deník Aktuálně, z neveřejné předkládací zprávy k vládnímu usnesení vyplývá, že Babišův kabinet ze seznamu adresátů při rozesílání dotazníku nevyloučil koncern Rosatom jako takový. Ale pouze jednu ze čtyř stovek jeho dceřiných firem – společnost Rosatom Overseas, zabývající se komunikací se zájemci o technologie. A nikoliv už například další „dceřinku“ Titan 2, která skutečně staví nukleární zdroje.
Čtěte také
Vládní postup tedy posiluje podezření, že jde jen o zastírací manévr, jak ponechat společnost Rosatom ve hře do doby, než se přežene diplomatická roztržka a manévrovací prostor získají zpět tuzemští spojenci Vladimira Putina v čele s českým prezidentem.
Koneckonců Miloš Zeman ve svém opožděném projevu k výbuchu ve Vrběticích poměrně jasně naznačil, že by se Rosatom mohl vrátit do soutěže. A můžeme si být jisti, že udělá všechno pro to, aby Rusům jaderný tendr přinesl zpátky na stříbrném podnose. Zvlášť když po právní stránce tato vláda zatím neudělala nic, co by bránilo rosatomskému comebacku.
Čtěte také
Existuje ale vůbec nějaká možnost, jak vyrazit Rusku z rukou zbraň, pomocí níž by si uvázalo Českou republiku na jaderný špagát?
Mnohé by teď mohla usnadnit legislativní norma zvaná Lex Dukovany, která leží v Poslanecké sněmovně. Babišovi poslanci do ní vytrvale odmítají vtělit paragraf připravený demokratickou opozicí, který by fakticky zakázal jakoukoliv ruskou nebo čínskou účast v jaderné infrastruktuře.
Pokud by o tomto návrhu měla někdy sněmovna hlasovat, tak právě nyní, kdy vyšlo najevo, že ruský terorismus se nezastavil před hranicemi Česka.
A jak se k ruské jaderné stopce postaví poslanci vládního hnutí ANO, jejichž hlasy jsou rozhodující? To by mělo být nad jiné důležitou zprávou pro občany ještě před podzimními volbami.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
