Jiří Leschtina: Srdečné pozdravy z Číny

Z Číny by se mohl vynořit virus ještě nebezpečnější, píše v komentáři Jiří Leschtina.
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Z Číny by se mohl vynořit virus ještě nebezpečnější, píše v komentáři Jiří Leschtina.
0:00
/
0:00

Mnohé nasvědčuje tomu, že respirátorový veletrn z paty může vytrhnout české vládě Čínská lidová republika, ve které tahle pandemická mizérie začala.

A samozřejmě nikdo soudný si nemůže než přát, aby se naplnily smlouvy, které v Číně podepsalo ministerstvo vnitra na dodávky milionů respirátorů a desítek milionů roušek.

Zároveň bychom ale měli mluvit o rizicích tohoto kontraktu s komunistickou Čínou, která se už teď pokouší využít pandemie koronaviru ke svým politickým cílům a dalšímu posílení mezinárodního vlivu.

Sinoložka Olga Lomová na webu Sinopsis upozorňuje na slova mluvčího čínského ministerstva zahraničí Keng Šuanga před videokonferencí o boji s koronavirem, pořádanou pro 17 postkomunistických států.

Podle mluvčího přikládá čínské vedení velkou vážnost opatřením ve východní a střední Evropě a je připraveno poskytnout těmto zemím veškerou pomoc, aby společnými silami „zvítězily v boji s šířením epidemie, a tím posunuly budování sdíleného osudu lidstva“.

Virus legitimizace vlády pevné ruky

Je příznačné, že Čína nabízí pomoc právě zemím střední a východní Evropy, i když nemocných a mrtvých v tomhle regionu stále není tolik jako v Itálii, Španělsku nebo ve Francii. Pekingská pozvánka k dílu na sdíleném osudu lidstva tak není ničím jiným než snahou vrazit klín mezi postkomunistické státy a zbytek Evropské unie.

Soudruzi v Pekingu předpokládají, že v zemích bývalého sovětského bloku se nejlépe ujme propaganda, že čínský autoritářský model je lépe vybaven na zvládání krizí než systémy vyspělých západních demokracií. A zdá se, že tyhle bludy se ani u nás nemusejí úplně minout účinkem.

Vždyť od samotného náměstka ministra zdravotnictví a teď již i šéfa Ústředního krizového štábu Romana Prymuly se dozvídáme, že „hyperdemokracie, která tady je, úplně nesvědčí tomu, aby se epidemie dala efektivně kontrolovat“.

A na tiskové konferenci po vyhlášení zákazu pohybu občanů v České republice Andrej Babiš (ANO) prohlásil, že co se týče přístupu k epidemii, můžeme se poučit v Číně. Což zní dost zlověstně od ministerského předsedy, který vzápětí zakázal přístup novinářům všech tištěných i elektronických médií na vládní tiskovky.

Tím spíš bude důležité neustále připomínat, že epidemie se z jedné čínské provincie rozšířila do světa především vinou pekingského komunistického režimu. Právě ten téměř dva měsíce tutlal informace o existenci nového viru, zavíral a nechával zmizet beze stopy novináře a lékaře, pokoušející se upozornit na nebezpečí nákazy a zavádět preventivní opatření.

Nikdo nebude popírat, že čínské úřady nakonec dramatickou situaci zvládají. Každopádně ale vždy bude platit, že komunistický vůdce Si Ťin-pching hasil požár, který předtím nechal rozhořet za tvrdé perzekuce každého, kdo varoval před prvními jiskrami.

Jistotu, že i Česká republika nakonec krizi zvládne, nám dávají svobodné státy jako Tchaj-wan a Jižní Korea, které si s epidemií koronaviru poradily sice s omezeními, ale bez zpochybnění demokratických hodnot.

Jiří Leschtina

Z Číny se ale teď začíná šířit virus nový, virus pokušení postepidemické legitimizace vlády pevné ruky. A ten může být daleko nebezpečnější než epidemie, kterou z wu-chanského tržiště vyslala do světa komunistická Říše středu.

Autor je publicista