Jiří Leschtina: Největší výzva pro Petra Pavla? Vyztužení Ústavního soudu
Petru Pavlovi na prahu jeho hradního působení blikají v ústrety velké výzvy. Tou zásadní a mimořádnou ale bude výběr nových ústavních soudců, kdy během příštích dvou a půl let prezident musí vyměnit třináct z patnácti členů Ústavního soudu.
Petr Pavel tak zásadně ovlivní složení a hodnotové směřování ÚS coby nejvyššího strážce ústavních práv a svobod. A to v míře ne nepodobné situaci, kdy v roce 1991 federální prezident Václav Havel stavěl Ústavní soud na zelené louce. Havel tehdy do prvního týmu konstitučního tribunálu povolal politické vězně, disidenty nejrůznějšího druhu a lidi s určitými životními zkušenostmi a přehledem.
Čtěte také
Jestli něco charakterizovalo průkopnickou generaci ústavních soudců tak přesvědčení, že při hledání skutečného smyslu a účelu zákonů si nelze vystačit jen s právem. Jak napsal tehdejší ústavní soudce Vladimír Čermák: „Nikdo, kdo aplikuje právo, se jím nemůže nechat spoutat. Právo sice představuje určitá pravidla, podle nichž je nutné se řídit, ale je třeba brát v úvahu další etické a hodnotové momenty.“
Petr Pavel by měl hledat mezi soudci, státními zástupci, advokáty, legislativci či profesory právních fakult skutečné osobnosti, které s první garniturou ústavních soudců spojuje vědomí, že uplatňování práva musí mít, stejně jako každá lidská činnost, svůj etický a morální obsah.
Čtěte také
Zásadní bude, nakolik Petr Pavel otevře proces výběru vrcholných strážců ústavy občanům. Prezident by měl v předstihu zveřejnit svou strategii i přesná kritéria, jimiž se bude řídit. A také představit všechny experty, s nimiž se hodlá radit při obměně Ústavního soudu.
Na jedno z klíčových kritérií, jež by mělo vést k různorodějšímu složení Ústavního soudu, upozornila v týdeníku Respekt místopředsedkyně Nejvyššího správního soudu Barbara Pořížková.
„Důležitá je pestrost názorů, která vychází z odlišných osobních a profesních zkušeností a ve svém důsledku vede ke spravedlivějšímu rozhodování. Různé pohledy umožňují posoudit věc ze všech stran včetně dopadů navrhovaného řešení v odlišných prostředích," myslí si Pořížková.
Nový předseda Baxa?
Již v srpnu musí Petr Pavel jmenovat i nového předsedu Ústavního soudu. V této souvislosti jsme mohli zachytit zřetelný Pavlův krok k otevřenosti, když v jedné z předvolebních debat potvrdil, že novým šéfem ÚS by chtěl jmenovat bývalého předsedu Nejvyššího správního soudu Josefa Baxu.
Čtěte také
Právě Baxa v lednu 2019 popsal před poslanci své rozhovory s Milošem Zemanem, v nichž odmítl lákání prezidenta zobchodovat funkci předsedy Ústavního soudu za to, že ovlivní u svých podřízených v Zemanův prospěch žalobu kvůli nejmenování profesorů.
Baxa tehdy odpálkoval prezidenta s vědomím, že s jeho šancí stát se členem Ústavního soudu natož jeho šéfem je konec. Což ale není špatný předpoklad k tomu, aby se jím nakonec stal.
Jedno je jisté. I s novým prezidentem směřujeme do nevyzpytatelných časů, kdy demokracie může být vystavena dalším netušeným zkouškám a útokům. A právě vyztužení Ústavního soudu vyváženým týmem výrazných a odolných osobnosti, je nejlepší cestou k účinné obraně našich ústavních práv a svobod.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
