Jiří Leschtina: Ministr spravedlnosti Blažek? Tikající vládní bomba

Právě udržení étosu změny a důvěryhodnosti v příštím roce i v dalších krušných letech bude klíčové pro osud Fialova kabinetu a jeho reformního úsilí.

Potom je ale nepochopitelná zatvrzelost, s níž Petr Fiala trvá na nominaci Pavla Blažka (ODS) do funkce ministra spravedlnosti. Vždyť jestli je někdo parametrům „vlády změny“ propastně vzdálen, pak je to tenhle veterán klausovské, topolánkovské i nečasovské ODS.

Čtěte také

Petr Šabata: Nové vládě není co závidět – čekají ji jen obtížné nepopulární úkoly

Petr Fiala trvá na jeho nominaci navzdory tomu, že již tři roky policie prověřuje podezření, že Blažek byl zapojen do sítě politiků a úředníků, kteří kupčili s brněnským městským majetkem. Samozřejmě nakonec vůbec nemusí být trestně stíhán. Už ale samotné podezření, které se nad ním vznáší, by v nové politické kultuře, jíž se Fiala zaklíná, spolehlivě Blažka drželo na hony od Strakovy akademie.

Vždyť kolikrát v kampani koalice Spolu zaznívalo, že pro politiky nemůže platit presumpce neviny? A jak často její lídři pranýřovali střet zájmů ve vysoké politice?

Minulost občanských demokratů

Po tom všem se ale příčí zdravému rozumu, že Fialu vůbec mohlo napadnout nominovat Blažka na ministra spravedlnosti, který má pod sebou soustavu státního zastupitelství, dohlížející i na policejní prověřování Blažkovy možné účasti na manipulaci s byty.

Čtěte také

Jan Januš: Pavel Blažek bude ministrem, který se teď na spravedlnost přesně hodí

Podporovatelé Pavla Blažka poukazují nejen na jeho politické, ale i odborné právnické kvality, které měl projevit jako roční ministr spravedlnosti ve vládě Petra Nečase (ODS). Nelze mu upřít, že prosadil do funkce pražské vrchní státní zástupkyně Lenku Bradáčovou, a to i proti silnému odporu uvnitř ODS.

Na druhou stranu jako profesionál i politik selhal, když podepsal vydání pronásledovaného podnikatele Alexeje Torubarova do Ruska i přesto, že nebylo ještě rozhodnuto o oprávněnosti jeho žádosti o politický azyl. Což později Ústavní soud ve svém nálezu shledal protiprávním rozhodnutím.

Pokud se nastupující vláda bude držet koaličního programu, může být pro ni ministr Blažek spíš brzdařem při jízdě k moderní a nezávislé justici. Jako dlouholetý obhájce zájmů exekutorské lobby asi těžko bude cedit krev za tu část koaliční smlouvy, v níž se obě koalice zavazují k vyváženému řešení exekucí „respektujícímu pomoc zodpovědným dlužníkům i práva seriózních věřitelů.“

Čtěte také

Znám Pavla Blažka jako vzdělaného a orientovaného. A tohle převyšuje i spekulace, tvrdí Martin Kupka

Blažek také dlouhodobě vystupuje proti snahám vyřešit problém, kdy vláda může odvolat nejvyššího státního zástupce bez udání důvodu. Podle něj musí mít vláda pravomoc personálie ovlivňovat, pokud je za činnost státního zastupitelství odpovědná.

Což ovšem stěží vykládat jinak než jako předzvěst odporu nastupujícího ministra spravedlnosti proti záměrům části koalice, aby o odvolání nejvyššího žalobce rozhodoval soud v kárném řízení.

Jiří Leschtina|foto:Radko Kubičko, Český rozhlas

S Pavlem Blažkem tedy spíš než naděje na lepší časy přichází do vlády oživlá minulost občanských demokratů z časů jejich nejhoršího úpadku. A Petr Fiala by měl pečlivě zvažovat, zda hned zpočátku podminovat základy svého vládnutí nevyzpytatelnou rozbuškou.

Autor je publicista