Jindřich Šídlo: Byly vlastně koalice proti Babišovi dobrý nápad?
Nepochybně jste to už mezi svými známými taky slyšeli: Volil bych stranu X, ale mám velký problém, když je v koalici se stranou Y. Případně ještě Z, to už vůbec. Neznamená to samozřejmě, že dotyčný k volbám vůbec nepůjde: vsadí na kroužkování nebo prostě zavře oči a bude myslet na Česko. S vědomím, že tohle je poprvé a pravděpodobně taky naposledy.
Český „opoziční volič“ je postaven před nelehké rozhodování – sice mu jako před čtyřmi lety nehrozí, že se „jeho“ strana nedostane vůbec do sněmovny, na jejíž hraně minule balancovali STAN, TOP 09 a nakonec i lidovci. Zároveň si ale musí být vědom, že není vůbec jisté, co za svůj hlas dostane.
Čtěte také
To není kritika vzniku koalic SPOLU a Pirátů a Starostů. Opoziční politici byli ke spolupráci vyzýváni od voleb 2017, kdy se znovu naplno projevila kouzla tehdejšího volebního zákona.
Všech pět demokratických opozičních stran získalo 1 943 952 hlasů. Hnutí ANO samo 1 500 113. Přepočet na mandáty ve sněmovně ale ukázal jiný příběh. ANO 78 mandátů, demokratická opozice 70 křesel.
Spojení do dvou koalic bylo logickou odpovědí a nainvestované energie a dobré vůle bylo příliš na to, aby se spojenci rozcházeli poté, co nespravedlivý volební zákon zrušil letos v únoru Ústavní soud.
Krize české opozice
Andrej Babiš má pravdu, když říká, že jediným smyslem vzniku obou koalic bylo jeho vypuzení z politiky, jak si dnešní premiér překládá případný odchod do opozice. A dnešní spojenci si to musejí přiznat taky – to je zatraceně nepříjemná věc: ani po dvou volebních obdobích a nezvládnuté pandemii covidu není žádná z opozičních stran schopna porazit ANO sama.
Čtěte také
Jak už bylo řečeno, všichni zúčastnění museli při vyjednávání projevit mimořádnou dávku vzájemné tolerance a některé věci prostě radši neotevírat. To ale taky znamená, že volič postrádá odpověď na některé základní otázky: v případě koalice SPOLU třeba na přijetí eura. Jistě, víme, že oficiálně nebude SPOLU euro v následujících čtyřech letech prosazovat, to ale může být pro dost pravicových „prounijních“ voličů zásadní problém. Mimochodem, nanečisto jsme si soudržnost budoucích partnerů vyzkoušeli loni při rušení superhrubé mzdy: ODS pro, TOP 09 a lidovci proti.
A pak je tu samozřejmě ještě to téma, při jehož vyslovení začnou ve štábu SPOLU mávat fotografiemi všech tří lídrů a jejich slibem, že buď spolu půjdou společně do vlády, nebo společně do opozice. A do vlády jedině bez hnutí ANO, s Babišem či bez.
Čtěte také
Je to upřímný předvolební slib těchto tří lídrů. Jen je dobré vědět, že po volbách přichází realita a s ní často i nutnost vybírat si mezi špatným a ještě horším řešením. A pokud má někdo pocit, že se v opozičních stranách (a nejen v koalici SPOLU) neuvažuje, co všechno se může po volbách stát, možná se brzo probudí ve světě, se kterým nepočítal.
A aby těch dobrých zpráv nebylo málo, měli bychom si už rovnou říct, že případná koaliční vláda SPOLU, Pirátů a Starostů, pokud by to výsledky voleb dovolily, by úspěšně soutěžila v konkursu o nejméně stabilní polistopadový kabinet – už jen proto, že pětičlennou koalici tato země od roku 1993 nezažila. Koalici, ve které by seděla ODS vedle Pirátů – to by za normálních okolností byli ti nejpřirozenější političtí soupeři.
A taky možná jednou i budou. Česká politika prochází momentálně stadiem „čekání na odchod“ – nejprve prezidenta Zemana, jehož mandát končí v březnu 2023, a pak samozřejmě i sedmašedesátiletého Andreje Babiše, který letos znovu zopakoval, že jsou to jeho poslední volby. Jako ovšem měly být už ty v roce 2017.
Pokud ale svůj slib skutečně dodrží, zůstane epizoda se širokými koalicemi tím, čím má být: jednorázovým řešením, které jen tlumí nepřehlédnutelnou krizi české opozice.
Autor je komentátor serveru Seznam Zprávy
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
