Jindřich Šídlo: Babiš konflikty potřebuje. Žije z nich
Andreji Babišovi je nutné přiznat jednu mimořádnou schopnost. Dokázal se stát prominentem v každém režimu, ve kterém žil – a přesto se stále umí tvářit jako utiskovaný outsider, v podstatě disident, který se postavil zlu a teď za to schytává jednu ránu za druhou.
A tahle taktika mu zatím vychází. Její poslední kapitolou je jeho turné po českých náměstích, které plní dvojí roli. Tu řekněme tradiční, v níž se kandidát osobně setkává se svými voliči, což je sice staromódní, ale stále nezbytný způsob politické práce. Rozdíl proti kampaním 90. let je snad jen v existenci sociálních sítí, které předávají poselství dalším tisícům lidí.
Čtěte také
A pak je tu ta druhá a v tuhle chvíli mnohem závažnější záležitost. Andrej Babiš se ve svém obytném voze a za neutuchajícího zájmu médií světu předvádí jako oběť zdivočelých bojůvek, které mu narušují mítinky a v podstatě likvidují českou demokracii.
Bývalý předseda sněmovny a místopředseda ANO Radek Vondráček dokonce už fantazíruje o „běloruském modelu“ potlačování opozice, což je sice směšné, nicméně do scénáře, který napsali Babišovi stratégové, to zapadá docela přesně.
Stejně jako třeba předsedův státnický, byť poněkud s problémy přednesený projev s výzvou koaličním politikům, aby zamezili vlně násilí doprovázený dramatickým sestřihem děsivých scén z jeho mítinků za doprovodu temné hudby. Člověk skoro cítí potřebu podívat se z okna, jestli už náhodou nezačala občanská válka.
Protesty se míjí účinkem
Andrej Babiš už v politice porušil všechna možná psaná i nepsaná pravidla, od střetu zájmů přes nákup médií po úřadování ve Strakově akademii v pozici trestně stíhaného předsedy vlády. Zažili jsme v české politice už za těch víc než třicet let mnohé, Babišův pokus o privatizaci státu, jehož úředníci se pak budou rvát o stamilionovou dotaci na toastový chleba pro šéfovu pekárnu, je přece jen i v této soutěži něco výjimečného.
Milionem a půl voličů nic z toho ovšem nehnulo a zjevně ani nehne, protože správně pochopili Babišův vzkaz: To všechno je spiknutí těch, před kterými vás bráním. Je to i útok na vás, stejně jako protesty lidí, kteří přicházejí na náměstí s píšťalkami a protibabišovskými transparenty.
Nechme teď stranou debatu na téma svobody shromažďování, to je aktuálně úkol pro policii, která musí být schopna ochránit práv obou stran konfliktů na českých náměstích. Jak vidíme, není to úplně jednoduché, ale neutrální a profesionální policie se to určitě naučí.
Každá další strkanice, pohlavek a nadávka ale jen udržuje ve vzduchu emoce, na nichž Babiš surfuje celou svou politickou kariéru. Kdyby zítra protesty přestaly, museli by ve štábu ANO nejspíš vymyslet, jak je do ulic vrátit, protože nic víc teď bývalý premiér nepotřebuje.
Protesty proti Andreji Babišovi jsou pochopitelné a k demokracii patří. Jen se nejspíš každým dalším dnem budou míjet účinkem. Ano, Andrej Babiš už ví, že ho hodně lidí nemá rádo. Je mu to upřímně jedno. Zjistil, že stačí vylézt z obytňáku - a o zbytek se postarají ostatní.
Autor je komentátor serveru Seznam Zprávy
Související
-
Apolena Rychlíková: Pokud se má politická kultura zlepšit, nesmí být jejím měřítkem Babiš
Svou vyhrocenou rétorikou ale dlouhodobě zvyšuje míru společenské fragmentarizace a z nějakých nepochopitelných důvodů nadává svým odpůrcům do fašistů a nacistů.
-
Jindřich Šídlo: A co když Babiš kandidovat nebude?
Příjezd obytného vozu na náměstí F. L. Věka v Dobrušce odstartoval v úterý dopoledne další část permanentní volební kampaně Andreje Babiše.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
