Ještě nebezpečnější betel
Lidé žvýkající betel si do úst dávají látky, které mohou přímo vyvolat nádorové bujení. Naznačuje to výzkum vědců z Tchaj-wanu.
Čtvrtou nejoblíbenější psychoaktivní látkou po tabáku, alkoholu a kofeinu je betel. Takzvaná „betelová sousta“ se vyrábějí z plodů palmy arekové, listů pepřovníku betelového (Piper betle) a vápna, někdy se do směsi přidává ještě koření jako kardamon nebo šafrán. Droga je oblíbená především v Indii, Číně a dalších asijských zemích. Celkový počet lidí žvýkajících betel se odhaduje na 600 milionů. Špatná zpráva je, že ti všichni přicházejí do styku s nepřímými ale i přímými karcinogeny.
Spojitost mezi betelovými sousty a rakovinou ústní dutiny je známá už celá desetiletí. Nedávný výzkum také ukázal, že jsou v nich látky, které samy o sobě nádorové bujení nevyvolávají, ale stanou se karcinogenními poté, co je lidský organismus začne metabolizovat. Tchaj-wanští vědci však měli podezření, že betelová sousta mohou obsahovat i přímé karcinogeny, které jsou schopné vyvolat nádorové bujení, aniž by se musely „aktivovat“ v těle. Jejich studie to potvrdila: betelová sousta obsahují alkylační činidla, která mohou jiné molekuly modifikovat předáním chemické alkylové skupiny. Jejich koncentrace je podle vědců dostatečně vysoká na to, aby mohlo dojít k poškození DNA, které zvyšuje riziko rakoviny.
Zdroj: American Chemical Society, Chemical Research in Toxicology
-----
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor

Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.