Její členové působí po celé České republice bezplatně. Vodní záchranná služba přesto roky bojuje s nedostatkem financí
V České republice dlouhodobě umírá pod vodní hladinou v přepočtu na obyvatele dvakrát více lidí než v některých přímořských státech. Mnoha tonoucím ale zachrání život Vodní záchranná služba, která funguje díky dobrovolnému nasazení stovek obětavých členů.
Přestože tuto činnost vykonávají bezplatně, organizace nemá dostatek peněz na provoz. Jaká je historie, současnost a budoucnost vodního záchranářství u nás a může něco tak důležitého, jako je záchrana lidského života, ohrozit nedostatek financí?
Dobrovolní záchranáři
Vodní záchranná služba funguje v tuzemsku od roku 1968. Fenomén dobrovolného záchranářství je ale daleko starší – v počátcích souvisel hlavně s válečnými konflikty. V průběhu 19. století se podobné spolky začaly věnovat i záchraně civilního obyvatelstva.
V současné době doplňuje systém profesionálních složek Integrovaného záchranného systému i vodní záchranka, která je jeho plnohodnotným členem. Najdete ji během letních měsíců na vodních plochách, kde má velkou výhodu především v krátké dojezdové vzdálenosti zejména oproti zdravotnické záchranné službě. Lidem v těchto oblastech pomůže i o desítky minut dříve než běžná výjezdová jednotka se sanitkou.
Odlišné podmínky napříč kraji
Jednotlivé pobočné spolky Vodní záchranné služby musely už od počátku čelit nevyhovujícím podmínkám pro práci, což na některých místech přetrvává dodnes.
Nedostatečné zázemí a zastaralá technika jsou stále problémem například pro vodní záchranáře z Jablonce nad Nisou, kteří působí na městské vodní nádrži Mšeno. V Tématu Plus jsme se vydali také na vodní nádrž Hracholusky, kde působí VZS Plzeň. Právě ta díky podpoře samospráv disponuje výrazně lepším vybavením.
Kdo má vodní záchranáře podporovat?
Financování organizace, jejíž dobrovolníci pomáhají napříč republikou bezplatně, je komplikované dlouhodobě. VZS byla před několika lety financována z dotací a grantů ministerstva zdravotnictví.
Poslední roky už se jedná pouze o celostátní a krajské granty. Vodní záchranáři tvrdí, že nemůžou fungovat bez koncepčního a kontinuálního financování. Během pandemie koronaviru hospodařila organizace s pěti miliony korun – peníze použila na servis, výcvik i pořízení záchranných prostředků. V roce 2022 jí bylo přiděleno opět pouze pět milionů korun, ale na začátku měla například pouze polovinu z této částky.
Co bude v budoucnu?
Letní sezóna 2022 tak byla pro řadu vodních záchranek v Česku kritická, a to zejména kvůli růstu cen paliv. Prezident VZS David Smejkal nicméně zdůrazňuje, že celá organizace funguje na ochotě a velké píli všech dobrovolníků, a věří, že se situaci podaří vyřešit. Vodní záchranáři se i přes nedostatečnou podporu neplánují vzdát.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
