Jefim Fištejn: Soumrak samozvaných soudců
Stále ostřejší polemika kolem nového směřování sociální sítě Twitter ukazuje, že jádro pudla je v rozdílném výkladu samotného pojmu svobody slova. Tisková svoboda není posvátnou krávou, která musí být uctívána nezávisle na jejích sociálních dopadech, říkají jedni. Slovo nemůže být svobodné jen tehdy, když se to někomu hodí, oponují druzí.
Stejní lidé a instituce, které si ještě nedávno pochvalovaly mazání účtů těch, kdo se zpěčovali pravdám pokládaným za pokrokové, dnes halasně spílají novému majiteli sociální sítě a jím dosazeným publicistům za útoky na příspěvky porušující platné zákony.
Čtěte také
Pozornost v polemikách se znovu obrací k problematice postoje sdělovacích prostředků k nedávné pandemii. Všechny strany sporu vcelku souhlasí s tím, že sdělovací prostředky by se neměly tvářit jako soudní instance v nadmíru komplikovaných odborných otázkách jako je účinnost roušek v boji proti virové nákaze, užitečnost vakcinací těmi nebo jinými látkami nebo původ nemocí.
To, co médiím přísluší, je poskytnutí prostoru pro volnou soutěž idejí. Dnes je mimo jakoukoli pochybnost – a uznává to i bývalé vedení Twitteru – že tato sociální síť v minulosti vystupovala právě jako arbiter elegantiarum, jako nositel pravdy v poslední instanci, který rozhodoval, jaký názor bude označen za vědecký a jaký bude ocejchován jako tmářský a zpátečnický.
Držení pravdy
Čtěte také
Nyní Twitter zveřejňuje celou řadu odhalení založených na vnitropodnikové korespondenci, z níž plyne, jak píše jedna z nových spolupracovnic sítě Bari Weissová, že sociální síť aktivně provozovala kontrolu myšlenek a cenzuru příspěvků: „Celé týmy zaměstnanců vytvářely černé listiny uživatelů, nepohodlné znevýhodňovali v pořadí, snižovali celkovou viditelnost účtu – a to vše v tajnosti, aniž by byli uživatelé informováni.“
Jak poznamenává Weissová, na platformě Substack, tyto a jiné mechanizmy, které staré vedení Twitteru eufemisticky označovalo jako „filtrování viditelnosti“, umožňovalo minimalizovat dosah účtů, které byly pokládány za problematické. Weissová uvádí názor jednoho z bývalých pracovníků Twitteru, podle něhož filtrování viditelnosti „je velice mocným nástrojem, jak potlačit a nechat zmizet názory jinak smýšlejících.“
Že se tak dělo, není žádnou novinkou. Bylo všeobecně známo, že mnohé lékařské kapacity s jiným názorem na covid byly jednoduše vyřazeny z nejzávažnějších medicínských polemik a jejich názory byly označovány jako zavádějící. Proto na tak zuřivý odpor naráží samotný pokus ukončit nárok sociální sítě na držení pravdy v poslední instanci, vrátit do oběhu jména a názory ještě nedávno zakázané, slib učinit provoz sítě transparentnější a moderátorské zásahy srozumitelnější. Ohrožuje to prý nikoli svobodu slova obecně, nýbrž svobodu toho jedině správného slova.
Autor je publicista
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
