Jedná srbská vláda o vydání Ratka Mladiče?

Televizní diváci v Srbsku a Černé hoře totiž poprvé viděli záběry, na kterých příslušníci polovojenské jednotky hrdlořezů, kteří si říkali Škorpioni, postupně před kamerou, evidentně přesvědčeni o své beztrestnosti, zabili 6 srebrenických muslimů. Lidé, natočeni na záběrech byli krátce poté zatčeni. Generál Ratko Mladič je ale v každém případě zatím na svobodě.

Podle zmíněných informací tisku se snaží zajistit beztrestnost pro své dosavadní ochránce a jejich rodiny. Sám pro sebe údajně žádá, aby si svůj trest za genocidu a válečné zločiny, ze kterých ho viní haagský tribunál, mohl odsedět v Rusku. Tamní tajné služby, i když i to je jen spekulace tisku, se údajně na jednáních podílejí jako zprostředkovatelé. Není prý vyloučeno, že se Mladič dokonce skrývá, podobně jako minimálně 2 další hledaní generálové, už na území Ruska, kam měl podle stejného zdroje odjet přes Makedonii před 2 měsíci.

Videozáznam prokázal mimo jiné skutečnost, že Srebrenica nebyla výhradní akcí bosenských Srbů, jak se tvrdilo doposud, ale že se vraždění účastnili i jejich krajané z dalších částí bývalé Jugoslávie. A že o nich musel vědět i její tehdejší nejmocnější muž- Slobodan Miloševič.

Je málo pravděpodobné, že by do Bosny srbské polovojenské jednotky osobně vyslal. V tu dobu totiž, alespoň oficiálně, nebyly vztahy Miloševiče, který o několik měsíců později podepsal jako srbský garant daytonskou smlouvu, která ukončila boje na bosenském území, nijak ideální. Bělehrad s vůdci bosenských Srbů Karadžičem a Mladičem nekomunikoval. Snažil se tak vytvářet poněkud nestoudný dojem, že s nimi vlastně nemá nic společného. Nicméně o jejich působení věděl a rozhodně jejich aktivitám nijak nebránil. Takzvané dobrovolnické jednotky, si často v rámci své prezentace před voliči vytvářely i jednotlivé politické strany, nebo dokonce mafiánské skupiny. Hrdlořezy v mnoha uniformách často řídily jen touha pod takzvanou ochranou vlasti a národa rabovat a beztrestně zabíjet. Nebylo to v dobách jugoslávského konfliktu žádnou výjimkou a to se rozhodně netýká pouze Srbů.

Záběry vraždících Škorpionů od Srebrenice byly promítnuty v Haagu i obžalovanému Slobodanu Miloševičovi. Ten reagoval s chladem sobě vlastním.

Záběry jsou podle něj kompilátem, není prokazatelné místo, kde Škorpioni nafilmovanou exekuci uskutečnili, ani doba jejího natáčení. Není tak podle něj důvodu domnívat se, že jde o události ze Srebrenice. Pravost záběrů má ale v blízké budoucnosti dokázat údajně hodnověrný svědek, který většinu z nich právě u Srebrenice, osobně natáčel.

Miloševič popírá jakýkoli vliv na aktivity Škorpionů, kteří byli podle žalobců řízeni srbským ministerstvem vnitra. Odpovědní za jejich činnost jsou podle Miloševiče, který vše označil za spiknutí proti své osobě, bývalí vůdci separatistické Republiky srbská Krajina v Chorvatsku Hadžič a Martič, společně s prezidentem bosenských Srbů Karadžičem. Všude tam totiž od roku 1992 Škorpioni působili, tedy přesněji řečeno vraždili.

Nejde tu ale jen o Miloševiče, který je v tuto chvíli už mužem minulosti. . Dnešní srbští politici většinou po zveřejnění videozáznamu dění na něm označili za zločinné a hodné potrestání, což se dalo očekávat, ale k žádnému dalšímu překotnému vývoji zatím nedošlo. Srbský parlament nezačal jednat o rezoluci, odsuzující válečné zločiny, kterou nedávno předložili 2 jeho poslanci. Jak přiznávají zdroje z Bělehradu, na to, aby se návrh dostal na pořad mimořádné schůze k urychlenému projednání parlamentem není mezi jeho členy dostatečná podpora.

I proto možná reagovala srbská vláda na informace o údajném vyjednávání s Ratkem Mladičem o jeho vydání do Haagu rezolutním popřením. Nic jiného se ani nedalo čekat. Tvrzení tisku, že jednání s generálem jsou dokonce velmi úspěšná, nutno považovat spíše za informaci z oblasti fantazie. Ale nechme se překvapit.