Jedinečné svědectví o předválečném Německu i bídě v našem pohraničí. Jiří Hejda: V zemi hákového kříže

9. květen 2023

Když se řekne meziválečná žurnalistika, většina si asi vybaví Ferdinanda Peroutku, F. X. Šaldu nebo Karla Poláčka. Jen skuteční znalci by si vzpomněli na Jiřího Hejdu. Novináře, který zanechal svědectví o prvních letech nacistického Německa, o skutečných náladách a názorech tamních obyvatel. Spolu s jeho texty o zoufalých životních podmínkách českých Němců obývajících pohraničí, vyšly v knížce V zemi hákového kříže. Bída v pohraničí.

Každodennost v nacistickém předválečném Německu, skutečné nálady a názory tamních obyvatel. To zachytil ve svých článcích zapomenutý novinář a politik, politický vězeň 50. let Jiří Hejda.

Jiří Hejda od dvacátých let publikoval v Přítomnosti, Lidových novinách a Českém slově. A právě pro něj vytvořil v roce 1934 soubor V zemi hákového kříže, reportážní sérii z Německa, kde v roce 1933 převzali moc nacionální socialisté s Adolfem Hitlerem v čele.

Čtěte také

Všímal si tam omezení svobody slova, udavačství, strachu, ale také fanatismu. Čtenářům Českého slova popisoval, jak veřejný i soukromý život Němců sleduje vládnoucí nacistická strana NSDAP:

„Kontroluje se, jaké časopisy kdo odebírá, vyvěšuje-li stranické prapory, zúčastní-li se stranických projevů, přispívá-li dobrovolně a dostatečnou měrou na potřeby Třetí říše, poslouchá-li rozhlasové projevy vůdců. V každé ulici je důvěrník strany, ale vedle něho pracuje množství nejrůznějších kontrol, které se opět vzájemně kontrolují, jedny se týkají domácností, jiné přijdou v úřadě či v továrně, opět jiné ve škole. Občan Třetí říše se probouzí i usíná s vědomím, že strana ví o každém jeho kroku. Strana mu nařizuje, že má mít hodně dětí, předepisuje a zakazuje mu, do koho se smí zamilovat a s kým se smí zasnoubit….“

Hospodářská krize v pohraničí

Druhá část knížky obsahuje vybrané články, které Hejda uveřejňoval v roce 1935 v Českém slově a přibližoval v nich, jak tragicky světová hospodářská krize postihla československé pohraniční oblasti, kde po staletí žila německá menšina. Do krize tu kvetla řada průmyslových odvětví. Zboží ze Sudet se vozilo do celého světa a nezřídka patřilo mezi špičku. Krize však mnohé zdejší továrny zničila, nezaměstnanost se leckde blížila padesáti procentům:

Čtěte také

Kontrast mezi bývalým blahobytem a dnešní bídou je příliš veliký, než aby mohl zůstat bez politické odezvy. Zdá se však, že si příliš mnoho našich lidí, a to i na velmi odpovědných místech, uvědomilo, že existují průmyslové severní Čechy, až v okamžiku, kdy zvítězil Henlein a Československo bylo obohaceno opět o jeden vnitřní problém. Nasvědčuje tomu alespoň stížnost, kterou jsem několikráte slyšel: Za čtrnáct let nebyl v průmyslových krajích severních Čech ani jeden československý ministr obchodu na oficiální návštěvě. Za celou dobu trvání krize nepřesvědčil se o skutečných poměrech v severočeském průmyslu žádný aktivní ministr…

Upozorňoval v roce 1935 Jiří Hejda. Více si poslechněte v dalším Ex libris věnovaném knížce V zemi hákového kříže. Bída v pohraničí. Knihu vydalo v roce 2022 nakladatelství Pulchra. Připravila Veronika Kindlová.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.