Hitler si asi nemyslel, že je země dutá, u Himmlera to už bylo jiné, míní historička Bernardová

19. červenec 2022

„Hitler si asi nemyslel, že země je dutá, ale třeba u Heinricha Himmlera to různé publikace zmiňují. Asi měl k tajným naukám blízko, protože se tomu z mužů třetí říše věnoval nejvíc,“ říká v pořadu Hovory historička a učitelka Kristýna Bernardová. „Tajemnem či něčím podobným byl určitě obklopen i sám Hitler, ale nejsem takový odborník, abych to tady mohla jednoznačně tvrdit,“ dodává.

Zleva Karl Oberg, uprostřed Reinhard Heydrich a vpravo Helmut Knochen na pařížském letišti

„Nicméně – některá díla to zbytečně mytizují a démonizují. Hitlera spojují s až senzacechtivými i bizarními událostmi. Ale nějaká náklonnost, minimálně u Himmlera či Rudolfa Hesse tam podle mne byla,“ upřesňuje historička a učitelka střední školy.

Bernardová ve své publikaci Nacismus versus okultismus v protektorátu například tvrdí, že Hitler byl směrem k okultním naukám spíš rezervovaný, což dokládá na jedné dodnes nevysvětlené události.

Hitlera spojují s až senzacechtivými i bizarními událostmi.
Kristýna Bernardová

„Rudolf Hess totiž v květnu 1941 z dosud neobjasněných důvodů odletěl z Německa do Velké Británie, což vyvolalo velké otázky: Jak to, že jeden z tehdejších nejdůležitějších mužů třetí říše mohl odletět do nepřátelské Británie,“ popisuje.

Podle jiných pramenů pak Hitler událost vysvětlil tím, že Hess podléhal negativnímu vlivu okultistů, astrologů, jasnovidců atd.

Čtěte také

„To bylo jejich vysvětlení, ale jestli o tom byl skutečně přesvědčen, nebo to byla jen záminka, toť otázka. Myslím, že na konci války měli lidé kolem Hitlera na okultisty políčeno, protože za nimi chodila spousta jasnovidek a vědem, i matky, které měly své syny na frontě. Takže prorokovaly, že Německo válku prohraje, čemuž se tedy říká defétismus. A už jen myšlenka na to, že Německo prohraje, byla zločinná. Taky jich bylo plno zatčeno,“ uzavírá.

Kristýna Bernardová, host Hovorů

Kristýna Bernardová

Historička se věnuje dějinám 20. století, i když v něm sama žila jen pár let. Probádala a popsala perzekucí římskokatolické církve a jejich řeholních společenství za protektorátu. Poté se soustředila na méně známé téma spojené s nacisty: na vztah nacistů k tajemným okultním a hermetickým spolkům u nás. Její bádání ji přineslo respekt akademiků a její práce vyšla knižně pod názvem Nacismus versus okultismus v protektorátu.

Celý rozhovor pořadu Hovory najdete v audiozáznamu, ptá se Petr Vizina. (repríza) 

autoři: Petr Vizina , lup
Spustit audio

Související