Jedeme podle hodně rizikového scénáře. Zlom nastal asi o týden dřív, než jsme čekali, tvrdí šéf ÚZIS Ladislav Dušek
Počty nakažených koronavirem stále rostou, denně jsou to už tisícovky nových případů. Od pondělí proto platí některá nová opatření a další přibudou s 1. listopadem. Scénáře epidemického vývoje byly přitom optimističtější než reálný vývoj, přiznává ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek: „Ta vysoká čísla měla přijít až tento týden – vývoj se přepnul asi o sedm dní dřív a v tuto chvíli jednoznačně jedeme podle hodně rizikového scénáře.“
Nastoupený trend bude pokračovat ještě minimálně deset dní, odhaduje statistik. „A pokud se udrží, musíme počítat s tím, že počty nově diagnostikovaných mohou přerůst pět tisíc denně.“
Čtěte také
Na vrcholu vlny lze podle Duška očekávat čísla denního nárůstu až kolem sedmi tisíc a bezpochyby porostou i počty nově hospitalizovaných. „To bude velice zatěžovat trasování, testovací kapacity a podobně.“
„Přestože ale epidemie velmi sílí, až tak dramaticky nerostou počty pacientů na jednotkách intenzivní péče, kterých je stále pod 140 na celou republiku,“ dodává s tím, že počet hospitalizovaných může na vrcholu přsáhnut tisícovku pacientů.
Narůstá i poměr pozitivních testů. „V nejvíce zatížených krajích je to i přes 20 procent, to je jasný inidkátor rostoucí nálože v populaci,“ varuje Dušek.
MeSES: 300 na 100 tisíc je moc
Podle nových nařízení se zkrátí doba povinné karantény i platnost testů na covid-19. Tuto novinku pozitivně kvituje viroložka a členka Mezioborové skupiny pro epidemické situace (MeSES) Ruth Tachezy.
Čtěte také
Jako příliš vysokou nicméně vnímá určující hranici 300 nakažených na 100 tisíc testovaných v regionu pro nařízení plošného testování žáků ve školách. MeSES původně doporučoval poměr 75 ku 100 tisícům, s ohledem na doporučení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) ale hraniční číslo pozitivních testů zvedl na 100.
Pokud jde o imunitu a schopnost těla bránit se nákaze koronavirem SARS-CoV-2, chybně směšujeme pojmy infekce a nemoc, upozorňuje odbornice.
„Není to totéž. Naše imunita je schopná zlikvidovat infekci už na sliznicích přirozenou cestou, která ale nevytváří paměťovou stopu – klidně se pak můžete nakazit znovu a imunitní systém nemáte připravený na obranu,“ popisuje Tachezy.
Kolektivní imunity nedosáhneme
Viroložka míní, že kolektivní imunity v případě covidu-19 nedosáhneme. „Je důležité proočkovat co nejvíc lidí, aby se virus přestal šířit. Samozřejmě je pravděpodobné, že jak se budou vakcinovaní lidé s virem setkávat, bude tady dál cirkulovat, při každém setkání to ale v budoucnu s velkou pravděpodobností znovu nastimuluje imunitní systém.“
Ladislav Dušek, ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky
Ruth Tachezy, viroložka a členka Mezioborové skupiny pro epidemické situace
Bohuslav Svoboda, ODS, poslanec
Pavel Ševčík, přednosta Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny Fakultní nemocnice Ostrava
Viroložka věří, že za pár let o SARS-CoV-2 nebudeme vědět tak, jako jsme nevěděli o virech jiných. Případně se dostaneme do situace, kdy bude třeba přeočkovávat rizikové skupiny, jako je tomu například u chřipky, aby u nich nenastal vážný průběh nemoci.
Pokud jde o nově nastupující kabinet, který skládají koalice Spolu a Piráti se Starosty, nechce poslanec Bohuslav Svoboda (ODS) předjímat, jak příští vláda k řešení situace přistoupí. Odvolává se na nedostatek informací. Občanům ale slibuje lepší komunikaci, než jakou předváděla odcházející vláda Andreje Babiše (ANO).
„Teď máme jen statistická data. My potřebujeme vědět, je, jaká je varianta mutací, které tipy viru se teď projevují jako nositelé infekce. Potřebujeme medicínskou predikci,“ tvrdí.
Poslechněte si celý audiozáznam Tématu dne Šárky Fenykové.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.