Je co skrývat v temelínské elektrárně?

1. prosinec 2000

Po sedmnácti letech výstavby se v jihočeském Temelíně schyluje k hodině pravdy. Napříště se ukáže, jestli se mesaliance sovětské konstrukční techniky a americké vyspělé technologie povedla nebo ne. Už v těchto dnech se začne do prvního bloku temelínské elektrárny zavážet jaderné palivo, aby se v srpnu, zhruba o dva měsíce před plánovaným termínem, mohlo začít se zkušebním provozem.

V předvečer úterní valné hromady ČEZu, který Temelín staví, se ovšem přihlásili aktivisté z hnutí Greenpeace se závažnými námitkami. Interní materiál, který zveřejnili, skutečně vzbuzuje pochybnosti o tom, jestli se v Temelíně nešturmuje tak intenzivně, že musejí stranou i bezpečnostní předpisy.

Státní úřad pro jadernou bezpečnost, který má nad všemi kontrolami v Temelíně nekompromisně bdít, se podle aktivistů hnutí Greenpeace spokojuje s provizorními řešeními, aby dokončení prvního bloku neohrozil. Nebylo například možno provést všechny předepsané kontroly sprchování ochranné obálky prvního bloku, ke kterému by došlo v případě havárie.

V době zkoušek byla totiž už v reaktorové nádobě namontována drahá elektronika, kterou by voda zničila. Sprchování tedy bylo prováděno pomocí hadic, nasazených na jednotlivé trysky, které vodu okamžitě odváděly. Jestli všechny trysky rozstřikují vodu rovnoměrně, jak to stojí v kontrolní zprávě, nebylo za takových okolností ovšem možno zjistit.

Také zavážecí stroj, který dopravuje palivové články do nitra reaktoru, není podle zjištění aktivistů z Greenpeace v pořádku. Jednotlivé články se v něm propadají a veškeré opravy vedly zatím jen k závěru, že optimální by bylo vyměnit celý motor.

To ovšem investor odmítl, takže se dohodlo v součinnosti se státním úřadem pro jadernou bezpečnosti provizorní řešení, kdy stroj bude po dva týdny napojen na záložní zdroj a po zavezení paliva se definitivně opraví.

Greenpeace ovšem upozorňuje na to, že jakmile se jednou palivo zaveze a aktivizuje, je riskantní začít zavážecí stroj opravovat, protože v případě havárie by nebylo možno s palivovými články manipulovat. Podle aktivistů jsou uvedené příklady jenom špičkou ledovce.

Mluvčí SUJB Pavel Pittermann všechny tyto námitky sice popřel s odůvodněním, že dokumenty, které hnutí Greenpeace zveřejnilo, jsou zastaralé a neodpovídají poslednímu vývoji, nepřímo však je alespoň částečně potvrdil.

A to v okamžiku, kdy přiznal, že sprcha na prvním bloku byla prověřena dostatečně, a že praktickou zkoušku provedl ČEZ na druhém bloku, který je identický s prvním. Nezávislý úsudek si veřejnost těžko může udělat: ČEZ totiž celou kontrolní dokumentaci prohlásil za své obchodní tajemství , které není přístupno každému.

Hnutí Greenpeace tedy vyzvalo vládu i ČEZ, aby vyložili karty na stůl. Překotné přípravy na spuštění Temelína lze dát nejspíš do souvislosti s nadcházející privatizací ČEZu, s níž souvisí i dlouho plánované změny ve struktuře vedení této společnosti.

2000 jaderných megawatů, které se od roku 2001 mají postupně dostávat do sítě, by mohly hodnotu firmy, která patří ze 60 procent státu, zhodnotit víc, než kdyby budoucí majitel kupoval rozestavěnou elektrárnu. Ochránci životního prostředí mají nicméně obavu, že své pozitivní bilance dosahuje ČEZ na úkor domácích spotřebitelů.

Podezření, že ČEZ prodává v Česku vyráběnou elektřinu do zahraničí a hlavně do Německa o dvě stě korun pod domácí cenou jedné megawathodiny, zatím nikdo nerozptýlil. Jasné naproti tomu je, že elektřinu z Temelína, jehož výstavba spolkla přes 80 miliard korun, nebude české hospodářství v dohledné době potřebovat.

Megawaty z jádra budou naopak znamenat problém, protože se nejspíš bude muset utlumit chod mezitím už odsířených uhelných elektráren na severu Čech. Tedy v oblasti, trápené už nyní vysokou nezaměstnaností.

Potíže ale čekají Prahu i ze zahraničně politického hlediska. Rakouskému ministru životního prostředí Wolfgangu Moltererovi, který žádal o přizvání Rakouska ke schvalovacímu řízení, vzkázal premiér Zeman se šarmem jemu vlastním, že mu do toho nic není.

Jistě: rakouská diplomacie je toho času z vnitropolitických důvodů ve velké defenzívě, jenže obavy Rakouska z jaderné energetiky jsou podstatně starší než nástup Jörga Haidera k moci.

Je-li opravdu všechno v nejlepším pořádku, jak tvrdí Státní úřad pro jadernou bezpečnost, pak není co skrývat. Nejen před sousedy, ale ani před vlastním obyvatelstvem. Požadavku transparence však zůstávají v těchto klíčových dnech, kdy se dokončuje Temelín, mnoho dlužni jak politici, tak úřady. Pro budoucí zprovoznění Temelína je to špatné znamení.

Spustit audio