Jaroslav Veis: Nekonečný boj

Nejspíš se tak stalo náhodou. Pomineme-li známého borce supertěžké váhy Obelixe, který omylem spadl do kotle, v němž svůj vysoce účinný přípravek vařil druid Panoramix, nasákl jím a od té doby přemohl každého Římana, došlo k tomu v západní Africe. Zulujští válečníci se tam před bojem posilovali nápojem z kvašených hroznů a oříšků koly, jemuž říkali dop.

Nizozemští kolonisté tak začali říkat všem povzbudivým nápojům, a když Západ objevil sport coby čestné zápolení o vítězství v nejroztodivnějších disciplínách, objevil okamžitě i cesty, jak si k vítězství pomoct nečestně, zkrátka doping.

A od té doby s ním svádí nekonečný, a jak se zdá, marný boj. Jeho největší úskalí spočívá v samotné definici dopingu. Lidská vynalézavost tu stojí proti omezením daným soupisem pravidel.

Dopingové látky, ale dnes také metody, jsou totiž jen ty, které jsou na seznamu sestaveném příslušnými odborníky. Takový seznam ovšem je vždy až druhý - nejprve takovou látku či metodu musí někdo objevit, potom začít používat, aby ji následně bylo možné zakázat.

Dokud nedojde k zákazu, je to jen přilepšení k vyvážené dietě či využívání nejmodernějších objevů vědy, tedy cosi, co všude jinde než ve sportu velebíme od úsvitu do soumraku a někdy i po něm.
Zdravý rozum samozřejmě napovídá, že tyhle látky by neměly jen zvyšovat výkon, ale hlavně by neměly lidskému organismu škodit, mít později následky, dokonce zabíjet.

Jenomže tenhle argument má jednu slabinu. Sport ve vrcholové podobě, na niž se tak draze prodávají televizní práva, dlouhodobé následky dost často přináší i bez dopingu, jen se na obrazovku moc nedostávají. A v podobě extrémní či adrenalinové docela často i zabíjí.

Vrcholový sport je dnes něco jako průmyslové odvětví, v němž se protáčejí stamiliardy. Přináší obživu kromě samotných sportovců i dalším miliónům lidí. Ti z nich, kteří jsou na samé špici, dosahují pohádkových zisků. Je s ním spojeno tolik peněz, ale i prestiže, zájmů a moci, že ani stogigové seznamy zakázaných látek a ani celé divize antidopingových komisařů nic nevyřeší.

Platí tu, co stávalo na papírovém lístečku, který vám kdysi přišpendlili v čistírně, když se jim to nepovedlo: Tuto skvrnu nelze vyčistit bez porušení podstaty látky, stálo na něm.