SERIÁL

Jaroslav Spurný: Jací jsme dnes. Posledních třicet let očima investigativce

Jaroslav Spurný

Je nám líto, ale k tomuto audiu již vypršela autorská práva.

Jaroslav Spurný je jedním z našich nejzkušenějších a nejuznávanějších investigativců. Jeho kniha mapuje kauzy od divokých 90. let až do doby nedávno minulé. Radiokniha zpracovává většinu kapitol. Pro mimořádný úspěch ji reprízujeme, uslyšíte ji od 21. do 30. 1. vždy ve 20:33.

Svůj první novinářský text napsal Jaroslav Spurný v prosinci 1989 pro Informační servis – revolučního předchůdce časopisu Respekt – vlastně náhodou a ani ne jako novinář, nýbrž jako recepční. Z píšících členů periodika totiž zrovna nebyl nikdo, kdo by se ujal svědka, který přinesl jakési informace o StB.

Trochu to připomíná slavné záskoky slavných dirigentů, jimž první ovace v zastoupení otevřely cestu k hvězdné kariéře, a to včetně výsledku. Dnes je totiž Jaroslav Spurný jedním z našich nejzkušenějších a nejuznávanějších investigativců. Prostředí politiky, organizovaného zločinu či zpravodajských služeb sleduje už bezmála třicet let, a tak se celkem přirozeně zrodila spolupráce mezi ním a nakladatelstvím Torst nad knihou Jací jsme dnes, v níž novinář vydává počet z tohoto zkoumání.

Od divokých 90. let k současnosti

Kapitoly z knihy, jejichž většinu zpracovává Radiokniha, se v chronologickém řazení – na pozadí líčení novinářského provozu – dotýkají divokých 90. let, přelomu tisíciletí i událostí poměrně nedávných a mají své kouzlo pro čtenáře-pamětníka i čtenáře mladšího, který starší kauzy pamatovat nemůže.

Investigativní novinář Spurný: V 90. letech se přes Konsolidační banku „poztrácelo“ 283 miliard, vlády to neřešily

Jaroslav Spurný

V roce 1990 spoluzakládal týdeník Respekt. Píše a odhaluje kauzy tak už od samého vzniku časopisu. Dnes je tak jedním z nejdéle působících investigativních novinářů v Česku a pátrací novinařinu tak vlastně u nás i definoval.

I dávnější témata totiž vykazují bezprostřední nebo zprostředkovaný vliv na naši současnost nebo souvisejí s obecnějšími problémy, jež tvoří leitmotivy práce investigativního novináře i Spurného knihy. Tak vzniká při čtení intenzivní pocit, že ačkoli jde o živý materiál, který se dosud ani nemohl stát předmětem historických analýz, jsou přítomné chvíle pevnou součástí vzrušujících i znepokojivých dějin.

Ke sveřepě se prosazujícím motivům připomínaných kauz patří ruská stopa, kterou autor spatřuje v příběhu prvního bankovního tuneláře, v samotných počátcích ekonomického působení Václava Klause i v podivně spletitém obchodování s materiálem, jejž česká armáda vyřadila ze své výzbroje.

Proruské tendence

Proruské tendence v české politice jsou jednou z šikmých ploch, po nichž kráčíme, vedle eroze demokratických mechanismů, která se datuje minimálně od takzvané opoziční smlouvy z roku 1998 mezi sociální demokracií a ODS a jejímž aktuálním projevem je řetězec střetu zájmů dnešního předsedy vlády.

Další z podstatných motivů, důvěra v institucionální spravedlnost, vstupuje na scénu třeba s případy lidoveckého politika Jiřího Čunka nebo premiérovy sekretářky Jany Nagyové.

Je to vlastně kniha reálných detektivních příběhů, v nichž ale primárně nejde o potrestání zločince, nýbrž o vyšší princip. Rozkrývání temného pozadí společenského dění má především rozšířit prostor pro světlo a takový je smysl práce investigativního novináře. Nemá být útokem na demokratický systém, ale naopak jeho obranou, jak autor výslovně podotýká v úvodu ke knize. Možná bychom mohli dodat, že tato obrana je a bude možná jedině tehdy, bude-li mít dostatek svobodného, světlého prostoru pro své působení.

Kapitoly z knihy Jaroslava Spurného Jací jsme dnes čte Vladimír Krátký v režii Radima Nejedlého. Četba byla natočena v dramaturgii Aleny Blažejovské v brněnském studiu Českého rozhlasu v roce 2018. Připravil Viktor Bezdíček.

Spustit audio
autor: Viktor Bezdíček