Jaroslav Šonka: Poválečný odsun naučil Němce zvládat velké migrační vlny
Dnes je to přesně 70 let, co z poválečného Československa odjel první organizovaný transport odsunutých Němců. O odsunu německého obyvatelstva z Polska, Československa a Maďarska bylo rozhodnuto na konferenci v Postupimi v roce 1945 a právní základ mu dal dekret prezidenta Edvarda Beneše.
Politolog a publicista Jaroslav Šonka upozorňuje, že odsuny Němců se v poválečné Evropě odehrávaly pouze tam, kam sahala moc Sovětského svazu. „V Evropě byly německé menšiny s podobnými problémy také v Belgii, Francii, Dánsku, ale tam své Němce nevyhnali.“
Podle Šonky byli navíc odsunutí Němci z genetického pohledu z velké části Češi. „Rozhodovalo to, zda se kdysi v rakouské monarchii někdo rozhodl mluvit česky, anebo německy.“
Co se týče kolaborace sudetských Němců s nacisty, je podle Šonky třeba diferencovat. „Mezi sudetskými Němci byl také podstatný protinacistický odboj. Existovaly sudetské jednotky bojující na západní frontě na straně spojenců.“
Z hlediska hospodářství představoval odsun katastrofu. „Stačí porovnat dnešní Jablonec a Neu Gablonz (nový Jablonec) v jižním Bavorsku, kam odešla řada sudetských sklářů a přenesla tam sklářskou tradici z českého pohraničí,“ myslí si Šonka.
Mezi současnou a tehdejší imigrační vlnu nelze dávat rovnítko, ale je tam celá řada podobných prvků.
Do západního Německa po druhé světové válce přišlo až 15 miliónů lidí z východního Německa. Německo se díky tomu podle Šonky naučilo zvládat velké migrační vlny.
„Němci dělali přistěhovalcům z počátku problémy, ale během několika let pochopili, jaký přínos tito imigranti znamenají. Vytěžili z toho pozitivní účinek. Tato zkušenost se ukazuje i dnes,“ je přesvědčen Šonka.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka