Jaroslav Šebek: Nečekaná Marxova rezignace

18. červen 2021
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Mnichovský kardinál Reinhard Marx

Zpráva o tom, že mnichovský kardinál Reinhard Marx nabídl papeži rezignaci na svůj úřad, působila na německou veřejnost šokujícím dojmem a právem se stala jednou z hlavních zpráv, o níž se diskutovalo na předních místech německých médií.

Ačkoli papež nakonec rezignaci nepřijal, jeho krok vzbudil nebývalou pozornost. Jedná se totiž jak o jednu z nejvýraznějších osobností německé i evropské církve, tak o velmi blízkého spolupracovníka současné hlavy katolické církve, který se věnoval debatám o způsobu reformy církevní instituce.

Čtěte také

Jako oficiální důvod nečekaného kroku uvedl, že chce tímto krokem přijmout odpovědnost za institucionální selhání církve jako celku. Podle německých médií má však sám kardinál nějaké máslo na hlavě z dob jeho předchozího působení v Trevíru, kdy nejednal vůči pachatelům příliš důsledně.

První reakce však také poukazují na to, že Marxova rezignace je svým způsobem protest vůči malé ochotě řešit problémy sexuálních skandálů v jiných německých biskupstvích. Nejčastěji se přitom skloňuje jméno kardinála Woelkiho, který stojí v čele jedné z nejbohatších, a tudíž nejvlivnějších německých diecézí v Kolíně nad Rýnem. Před několika dny nařídil papež v jeho případě vyšetřování, zdali se nedopustil chyb při vyšetřování kauz sexuálního násilí ze strany kléru.

Větší autenticitu víry

Navíc se Woelki ocitl pod palbou kritiky svých duchovních, a to bez ohledu, zdali se řadí ke konzervativní či liberální názorové platformě, za nezvládnutí řízení arcibiskupství. Kardinál však dostal pod tlak i další biskupy. Některé komentáře proto připomínají situaci v Chile před třemi lety, kde právě kvůli mlžení kolem sexuálních skandálů podala demisi celá biskupská konference.

Čtěte také

Nedůvěryhodnost církevních představitelů ve způsobu nakládání s řešením případů zneužívání vede také k hromadným výstupům z církevních řad, v poslední době tak učinilo přes 200 tisíc lidí ročně. Není to však jediný problém, s nímž se církevní kruhy u našich sousedů potýkají. Německá katolická církev zahájila také v reakci na masivní ztrátu důvěry intenzivní diskuzi o reformě struktur, tzv. synodální cestu, která by měla přinést liberalizaci církevního prostředí, a to včetně otevření ožehavých problémů dobrovolného celibátu a kněžství žen.   

Tápání kolem dalšího zacílení této diskuze, která navíc velmi silně polarizuje církevní spektrum, ukazuje, že problém reformy nelze redukovat jen na debatu teologů a změnu struktur, ale je potřeba se spíše zaměřit na proměnu mentalit směrem k větší autenticitě víry, srozumitelné pro dnešního člověka znejistělého ze změn, které se kolem něj odehrávají.

Autor působí v Historickém ústavu AV ČR

autor: Jaroslav Šebek
Spustit audio