Jaromír Marek: Doba chemlonová. Jak jsem přežil socialismus, svoji rodinu a Brno
Své vzpomínky na dětství, kritické a současně vtipné, sepsal reportér Českého rozhlasu Jaromír Marek v době covidové. Svou literární podobu prý našly tak rychle, že se autor nestačil divit. Čtenář i posluchač žasne nad množstvím neuvěřitelných, skvělých historek a říká si: To se muselo psát samo! Ne každý má ovšem takový vypravěčský talent – výborný postřeh, téměř fotografickou paměť, vytříbený jazyk, schopnost vnímat detaily i jejich ukotvení v širším kontextu a pointovat.
V kostce charakterizuje autor svou knihu Doba chemlonová takto: „Kritické vzpomínky na mé dětství na pavlačáku a brněnském sídlišti Lesná. Dobrodružství v rumunském autokempu, chov hus na chatě a chvála kutilství. PS: Kdo dnes ví, jakou radost přinášel chemlon?“
Ve skutečnosti ani člověk, který stejně jako Jaromír Marek žil na přelomu 60. a 70. let v Brně, ba dokonce ve stejné Rybářské ulici poblíž brněnského výstaviště, nemohl tušit, co všechno se v pavlačovém domě nedaleko od něj odehrává. Jak živé jsou ještě poválečné šrámy, zatímco už se postupně takzvaně normalizují poměry a „tuží“ vítězství socialismu.
Kdo bych chtěl podlehnout vzpomínkovému optimismu, tomu autor s neúprosnou přesností připomene, jak se tehdy žilo. Nenechává místo pro iluze. Při čtení či poslechu jeho příběhů se smějeme – tomu se neubráníme – protože smích léčí… Zpětně by totiž člověku mohlo dětství a dospívání za socialismu připadat spíš k pláči. Vždyť kdo by se chtěl vracet do doby, kdy musel v mateřské školce přelézat malířské štafle s nasazenou plynovou maskou?
Čtěte také
Příkladem odbourávání iluzí je i kapitola věnovaná Podkomorské hájovně, kam Vilém Mrštík zasadil děj romantického příběhu Pohádky máje. Helenka, jíž v Mrštíkově románu městský floutek Vilém popletl hlavu, skutečně žila – uvádí Jaromír Marek.
„Byla to dcera lesníka, který byl přímým nadřízeným mého praděda,“ čteme v knize. Kdykoliv prý v rodině padla zmínka o Helence, hned se ozvalo: „Děda Hubatka ju znál. Říkal, že byla nazrzlá a vůbec nehezká!“
Radioknihu můžete poslouchat celé čtyři týdny.
Související
-
Vánoce za socialismu: Splněné plány, obchody plné zboží a málo sněhu
Štědrý den je přeci jen tak trochu jiným dnem. Sváteční atmosféra, umocněná očekáváním večerní nadílky, se projevila i v rozhlasovém zpravodajství.
-
Jak jsme trávili léto za socialismu? Na rekreacích ROH i pionýrských táborech
„Máme tu léto, léto v době této. Touží každý z nás, když propukne léto, je to v nás,“ zpívá Václav Neckář v titulní písničce k filmu Leť, ptáku, leť z roku 1978.
-
Mezinárodní den žen za socialismu: budovatelky, matky i hospodyňky
Jedním z hlavních svátků minulého režimu byl bezesporu Mezinárodní den žen. Volno sice nebylo, ale oslavy MDŽ byly natolik mohutné, že je nešlo přehlédnout.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
