Japonsko mění bezpečnostní strategii. Reinterpretace doktríny umožní Tokiu útočit

Cestou, která byla upřena zavražděnému premiérovi Šinzó Abemu, se nyní vydává jeho nástupce Fumio Kišida. Tokio zcela přepracovalo svou bezpečnostní doktrínu a na vojenské účely plánuje do roku 2027 vynaložit 300 miliard eur. Třetí největší ekonomika světa se od téhož roku také zavazuje odvádět dvě procenta svého HDP na obranu.

Čtěte také

Japonsko ponořené ve smutku a otázkách: proč policisté nekryli Abemu záda?

Primárním cílem východoasijské země je zajistit si obranné zbraně na případný protiúder, které by zničily protivníkovo odpaliště ještě před vypuštěním útočných střel. Taková prevence by přitom byla zcela novou reinterpretací dosavadní doktríny, která počítala pouze s obranou v případě útoku. Preventivní útoky byly dosud v japonské obranné politice tabu.

Podle Die Presse tato strategie jednoznačně míří proti agresivnímu chování Severní Koreje a na politické rovině také proti rostoucím mocenským snahám Číny. Pchjongjang letos vypálil více než 50 balistických střel. Jedna z raket dokonce přeletěla přes Japonsko, připomíná deník.

Rusko-čínská hrozba

Podle údajů Tokia letos v létě proniklo do japonského hospodářského prostoru také pět čínských raket vypálených během vojenských manévrů. Peking navíc podnikl společně s Ruskem demonstrativní letecké cvičení v blízkosti Japonska. Čínská pobřežní stráž se také trvale a z pohledu Tokia nelegálně usadila v oblasti souostroví Senkaku, o které Čína a Japonsko vedou spor.

Čtěte také

Polsko zbrojí a chce mít největší armádu v Evropské unii

Pozornost Tokia míří také na Rusko. Na konci listopadu odhalil jeden člen ruské bezpečnostní služby informace o tom, že prezident Vladimir Putin si údajně zahrával s myšlenkou invaze na japonský ostrov Hokkaidó. Šéf Kremlu chtěl podle informací amerického deníku Newsweek lokálním konfliktem vyřešit spor o Kurilské ostrovy, o které se Moskva s Tokiem přou více než 75 let.

Změnu v bezpečnostní politice Tokia si vyžádala také skutečnost, že v případě čínské invaze na Taiwan by bylo Japonsko více či méně přímo zasaženo. Vzdálenost nejzápadnějších ostrovů Japonska od Taiwanu je totiž pouhých 110 kilometrů. Dalším aspektem nové bezpečnostní doktríny Tokia je budování amerických vojenských základen v regionu, což Japonsko v případě válečného konfliktu zavazuje ke spojenectví se Spojenými státy.

Spojenectví Tokia a Washingtonu

Výrazné navýšení vojenských výdajů a zcela nová strategie bezpečnostní politiky totiž znamená také revizi obranného spojenectví Tokia a Washingtonu. Japonsko-americká spolupráce se doposud zakládala na principu kopí a štít. To znamená, že v případě války Japonsko brání a Spojené státy útočí.

Čtěte také

Japonci po vraždě expremiéra Abeho podepisují petice za rozpuštění Moonovy sekty. Letité spojenectví vlády s touto církví tak dostává trhliny

V budoucnu by japonská armáda mohla bez podpory Washingtonu zahájit přímý protiútok a například zničit severokorejská raketová odpaliště vlastními střelami. Japonsko chce navíc k nevůli Spojených států spolupracovat s Velkou Británií a Itálií na vývoji nových bojových letounů. Washington i přes to novou bezpečnostní politiku Japonska akceptuje, píše Die Presse.

Přestože japonská vláda s ohledem na pacifisticky orientovanou většinu takto silná slova nevolí, jedná se o zlomový okamžik v bezpečnostní strategii Japonska. Premiér Kišida sice následuje pravicové a konzervativní křídlo své Liberálně-demokratické strany, nicméně v oblasti vojenských výdajů jde jinou cestou. Je pravděpodobné, že se japonská vláda v souvislosti s nákupem výzbroje nevyhne zvyšování daní, což pravděpodobně vyvolá bouřlivé debaty, uzavírá rakouský deník Die Presse.

Výběr z komentářů, článků a reportáží zahraničních médií pro vás připravil Jakub Rerich.