Japonská povaha je přívětivá, přijmou, že jsme uctili jejich prvky, hájí návrhářka Zuzana Osako kolekci pro hry v Tokiu

„Konkrétně použití vějířku se střapečkem, což tady v Japonsku není moc obvyklé,“ tvrdí japanolog Holý.

Čtěte také

Olympijská kolekce pro zahájení her v Tokiu připomíná jihomoravský kroj a díky modrotisku i tradiční japonské oblečení

„Něco vím o japonské ikonografii, která se používá v tradičním divadle. A když jsem viděl vějíře s takto dlouhým střapcem, tak mi evokovaly zboží ze stojanového obchodu vyrobené v Číně. Přijde mi to jako velmi laciné, podbízivé a nepochopené hraní si s japonskými motivy.“

Návrhářka ale považuje volbu vějíře za šťastnou. „Je z modrotisku, je v Japonsku velmi populární, velmi často je zdoben střapcem, zároveň se stává i módním doplňkem populárním u moravských krojů v posledních letech. Také netvoříme vějíř pro japonské tradiční divadlo.“

„Znám japonskou povahu jako velmi přívětivou a očekávám, že na našich fotografiích bude velmi přívětivě vnímáno, že jsme zařadili a tak uctili ty prvky, které se k zemi váží. Než zaměření se na negativní jednotlivosti, což je spíš česká povahová vlastnost,“ dodává Osako.

Japanolog souhlasí, že Japonci jako národ jsou chápaví a mnoho prvků na českém oděvu může těm, kteří neznají dobře vlastní tradice, připadat jako vstřícný krok. „Jako citace, něco kawai, něco roztomilého, takže vlna kritiky asi nebude. Nechci znít jako velký tradicionalista, ale jen mi prostě přišlo, že máme na daleko víc.“

Modrotisk, tradiční a oblíbený

Použití modrotisku obhajuje návrhářka jako další tradiční prvek. „V Japonsku je velmi dlouho oblíbenou barvířskou technikou, mají na rozdíl od nás definovanou velkou řadu modrých odstínů. Je oblíbenou technikou i u nás historicky, teď se popularita modrotisku vrací se zápisem na seznam UNESCO i s olympiádou.“

Čtěte také

Modrotisk je na seznamu nehmotného dědictví UNESCO. Speciální technika se u nás používá od 18. století

„Modrotisk je skutečně jednou ze základních japonských barvířských technik,“ přitnává Holý. „Ale stran kolekce mé nadšení nepřetrvalo, protože jsem očekával, že to bude víc vycházet z tradice, nebo naopak něco ve smyslu toho, že žijeme v roce 2021.“

Návrhářka upozorňuje, že zadání Olympijského výboru bylo velmi konkrétní. „To bylo pro mě směrodatné, takže při zamýšlení jsem nacházela odpovědi úplně plynule. Podařila se nám silueta i střihy, které se dají najít ve všech našich folklórních regionech. A to jsem sama nevnímala jako úplně jednoduché,“ shrnuje výsledky své práce  Zuzana Osako.

Oblečení českých sportovců pro zahajovací ceremoniál OH v Tokiu spojuje českou i japonskou kulturu|foto:Ondřej Deml, ČTK

„Překvapila mě třeba spodnica bez fěrtochu, což považuji za znásilněné Valašsko. Nezaznamenal jsem ani příliš kladných názorů, o kterých hovoří paní Osako. Mělo by se jednat o podnik, který reprezentuje Českou republiku. Není to soukromá akce, takže mi připadá, že to nebylo moc konzultováno s odborníky,“ soudí Petr Holý.

Poslechněte si celou debatu, moderuje Karolína Koubová.