Jan Vávra: Změna, nebo obrana před změnou?

Jeden názor tvrdí, že opozice se neproduktivně soustředila na osobu Andreje Babiše a z kampaně se tak stalo pojízdné muzeum Babišových korupčních kauz. Všude potkáváme billboardy, podle kterých je Andrej Babiš hrozbou, místo toho, abychom se dovídali, jaký má opozice recept na řešení nejbolavějších současných problémů, jako je klimatická krize, nedostupné bydlení, upadající infrastruktura a nefungující státní instituce.

Čtěte také

Radko Kubičko: ANO znovu na čele volebních preferencí. Nedělá opozice nějakou zásadní chybu?

Zásadně rozdílný názor zastává druhá skupina komentátorů, která tvrdí, že se oba opoziční bloky od počátku svých volebních kampaní dopustily kritické chyby, když přestaly na Babišův politicko-ekonomický koncern ANO-Agrofert mířit jako na svůj základní terč. Pokud prý opozice neudělá z Babiše hlavní téma voleb, zcela nepochybně prohraje. Znamenalo by to samozřejmě udělat z letošních voleb zásadní střet o budoucnost demokracie v naší zemi, podobně jako například udělali demokraté v USA hlavní téma voleb z odstranění Trumpa z Bílého domu.

Každá rada drahá

Čtěte také

Petr Holec: Skutečná hrozba opobloku? Podle nového průzkumu lidé nechtějí jejich vládu ani premiéra

Co by měla opozice dělat, aby vyhrála, je samozřejmě otázka za milion dolarů. Oba názory vypadají logicky a mají své racionální jádro. Problémů, které bude muset naše země v blízké budoucnosti řešit, je víc než dost a opozice by měla prozradit, co s nimi hodlá dělat. Na druhou stranu koncentrace ekonomické, politické a mediální moci v rukou trestně stíhaného miliardáře představuje jistě nebezpečí pro demokracii. Ve volbách ale vůbec nejde o logiku, nýbrž o dojem. Voliči v drtivé většině nechtějí studovat programy a přemýšlet o tom, které řešení je to nejlepší. Raději se svěří do rukou někoho, ke komu pojmou důvěru. Personifikování politiky a zásadní vliv důvěryhodnosti politických lídrů na úspěch stran ve volbách můžeme pozorovat i v sousedním Německu, kde jinak probíhá veřejná debata o společenských problémech mnohem racionálněji než v ČR.

Otázka, zda antiBabiš, nebo ne, souvisí i s otázkou, jaká část populace si přeje změnu současných poměrů a jaká naopak požaduje obranu před možnými změnami. Tato dělící čára dost významně určuje volební potenciál a rozložení sympatií pro jednotlivé strany. Voliči vládních stran – včetně voličů komunistů a SPD – žádné změny nechtějí a jsou odhodláni se jim bránit.

Paradox změny

Doby, kdy Andrej Babiš sliboval změnu, jsou pryč. Nyní je právě on garantem obrany proti změnám, ať už souvisejí se změnami klimatu, nebo přechodem na digitální ekonomiku. Pokud chtějí opoziční strany lovit voliče v těchto vodách, musí postupovat opatrně. Je ale otázkou, zda za to nezaplatí ztrátou autenticity, která podle všeho postihla třeba Piráty.

Jan Vávra|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas

Středoevropský region, včetně českých a moravských zemí, patřil vždy spíše k těm opatrným a konzervativním. Lidé si zde zakládají na tom, že je nikdo cizí nebude poučovat, co mají dělat. To ovšem nebrání těm politikům, kteří se holedbají, jak budou bránit všem změnám, aby používali revoluční a zcela nové metody, třeba v šíření dezinformací. Ale to už „jsou ty paradoxy, pane Vaněk“, jak by řekl klasik.

Autor je komentátor Českého rozhlasu