Jan Vávra: Vstanou noví popírači
Současná vlna veder, sucho, nebezpečí požárů a další nepříjemnosti by nás mohly přesvědčit o tom, že klimatické změny skutečně postupují rychleji, než jsme si ještě nedávno mysleli. A to se střední Evropě extrémní projevy klimatického rozvratu zatím spíše vyhýbají.
Čtěte také
Nezažili jsme vlny abnormálních veder jako obyvatelé Británie nebo jihoevropských zemí, ani mraky hnědého kouře z kanadských lesních požárů, které nedávno zahalily New York. To je také důvod, proč v západních zemích bere veřejnost klimatickou krizi mnohem vážněji, bohužel státy ale proti ní pořád nedělají dost.
Příkladem chvályhodného záměru, který ale zůstal na půl cesty, je schválení – nutno dodat velice těsnou většinou – zákona o biologické rozmanitosti v Evropském parlamentu. Zákon má zajistit obnovu přírodních ekosystémů, posílení biodiverzity a odolnosti proti důsledkům klimatické krize.
Mezi navrhovaná opatření patří zejména podpora udržitelného zemědělství, výsadba zeleně ve městech, ochrana opylovačů, obnovení mokřadů a navrácení říčních toků do původních koryt tak, abychom dokázali zadržovat vodu v krajině, což je mimochodem i náš velký problém.
Podíl zemědělských ploch bude na jednotlivých vládách
Proti zákonu o biologické rozmanitosti vystupovali nejvíce evropští konzervativci, podle kterých zničí živobytí zemědělců. Nakonec byla proto z původní verze zákona vyškrtnuta některá ustanovení týkající se právě zemědělské politiky.
Čtěte také
Spor se vedl třeba o to, jak stanovit podíl zemědělských ploch, kde mají vzniknout úpravy bránící odvodňování krajiny či erozi půdy. Evropská komise navrhovala deset procent, poslanci nakonec nechali rozhodnutí na jednotlivých státech. Jak to dopadne v ČR, kde jak pravicové, tak levicové vlády systematicky podporují velkovýrobu a průmyslové zemědělství, není těžké uhodnout.
Odborníci se shodují, že praxe velkých monokultur a intenzivní způsob zemědělství budou při současném tempu oteplování čím dál méně udržitelné. Ovšem naše zemědělská velkovýroba je právě na tomto způsobu zemědělství postavena. Není proto divu, že většina europoslanců za ANO hlasovala spolu s poslanci extrémistických stran, Tomášem Zdechovským z KDU a Veronikou Vrecionovou z ODS proti přijetí zákona. Hájili tak zájmy šéfa svého hnutí, který je největším domácím zemědělcem.
Noví popírači
Jak nedávno napsal známý slovinský filosof Slavoj Žižek, lidé raději projevy ekologického rozvratu popírají, než aby jim čelili. Tato strategie je nám velice blízká, ostatně naše země dala Evropě jednoho z nejzarytějších popíračů klimatických změn, bývalého premiéra a prezidenta Václava Klause.
V jeho ideovém odkazu pokračují noví popírači, kteří přesvědčují veřejnost, že EU z nás chce svým green dealem udělat chudáky.
Popírání klimatického rozvratu je společné pro populisty, kteří tvrdí, že globální oteplování je výmysl nikým nevolených elit, stejně jako pro autoritářské vůdce, kteří lidem nabízejí, že je ochrání před ožebračováním způsobeným nákladnou ekologickou politikou, a nakonec i pro oligarchy, ať již vydělávají na intenzivním průmyslovém zemědělství, nebo na spalování fosilních paliv. Obě odvětví v době energetické krize vykázaly enormní zisky. Popírači tedy mají dost solidní základnu.
Je otázkou, jaké klimatické katastrofy nás budou muset ještě potkat, abychom si nutnost ochrany klimatu, přírody a krajiny uvědomili. Jak upozorňuje nejmladší generace, času už opravdu moc nezbývá.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
