Jan Vávra: Vláda versus agrobaroni

Už na konci roku ministerstvo zemědělství informovalo, že upravuje návrh Zemědělského strategického plánu, který musíme poslat ke schválení Evropské komisi.

Čtěte také

Petr Holub: Konec dotací pro Agrofert? Rozhodne se o Vánocích

Plán stanovuje pro Českou republiku klíčové cíle a nastavení dotací pro naše zemědělství na roky 2023 až 2027. Původní plán připravil bývalý ministr Toman a teď se proti jeho změně ostře postavily Zemědělský svaz a Agrární komora. Jejich představitelé připravují dokonce demonstraci, i když termín zatím neuvedli, a požadují, aby ministerstvo poslalo strategický plán Evropské komisi v té podobě, jakou odsouhlasila Babišova vláda.

Úprava, kterou provedlo nové vedení ministerstva, má zvýšit zemědělské dotace malým a středním farmám na úkor velkých agrokombinátů, včetně takzvaného zastropování. Dosud se u nás vyplácely dotace na hektar. Na čím větší ploše farma hospodařila, tím víc dotací dostala. Nyní mají být – stejně jako jinde v Evropě – zvýhodněni menší zemědělci a má být stanovena maximální výše dotací pro jednu farmu.

Agrofert jako největší příjemce zemědělských dotací

Čtěte také

Ministerstvo chce brát peníze malým farmářům a dát je agroholdingům, zní od soukromých zemědělců

Návrh vychází – i když v umírněné podobě – vstříc původnímu záměru, kterým byla podpora venkova. Právě rodinné farmy totiž pomáhají udržovat při životě venkovské komunity. Naproti tomu velké korporace mají svá sídla daleko od venkova, jejich majitelé žijí často úplně jinde, korporace přímo ve vesnici zaměstnávají minimum lidí a na rozvoji života na venkově nemají žádný zájem.

Do hry ale vstupuje i jiný aspekt. Zemědělská politika většiny zemí EU bere čím dál víc v úvahu i ochranu krajiny a podporu druhové rozmanitosti. I u nás začíná být čím dál jasnější, že způsob zemědělského hospodaření má zcela zásadní vliv na kvalitu půdy, množství vody a existenci nejrůznějších rostlinných a živočišných druhů. Hospodaření na menších výměrách nedevastuje krajinu tak jako průmyslová zemědělská velkovýroba na obrovských plochách.

Čtěte také

Dotujme ty zemědělce, kteří něco produkují. Ať jsou velcí, nebo malí, žádá poslankyně Balaštíková

Upravený návrh strategického plánu bere proto ohled na přírodu, nakonec i ekologické organizace původní podobu plánu kritizovaly. V současném sporu tedy jde o víc než jen o peníze pro zemědělce nebo i o podobu našeho venkova. Jde o tvář naší krajiny, kvalitu a množství vody, kvalitu půdy, život nejrůznějších rostlin a živočichů. Jde o podmínky a prostředí, ve kterém budeme žít my a budoucí generace.

Proč bývalá vláda hájila zájmy velkých agrokombinátů, to je dostatečně známé. Agrofert zaparkovaný ve svěřeneckých fondech bývalého premiéra Babiše byl vůbec největším příjemcem zemědělských dotací. Kvůli tomu se také bývalý premiér ocitl ve střetu zájmů. A rodina bývalého ministra zemědělství vlastní jiný velký zemědělský podnik Agrotrade.

Jan Vávra|foto:Khalil Baalbaki, Český rozhlas, Český rozhlas

Zemědělský svaz a Agrární komora, které se proti přepracování strategického plánu postavily, tedy hájí zájmy velkých zemědělských korporací. Už teď je jasné, že jejich představitelé budou hrát na národoveckou notu, strašit zdražením potravin a ohrožením takzvané potravinové soběstačnosti ČR – to je ale termín postrádající v EU smysl. Bude tedy zajímavé sledovat, jestli vláda tváří v tvář této mocné velkopodnikatelské lobby dostojí svým chvályhodným záměrům a upřednostní zájmy celé společnosti před zájmy velkých korporací.

Autor je komentátor Českého rozhlasu