Jan Vávra: Rozdílná povaha nedůvěry k politikům
Na vítězství právničky Čaputové ve slovenských prezidentských volbách se dá pohlížet jako na další úspěch nepolitického kandidáta a výraz pokračující nedůvěry k takzvaně normálním politikům.
Tento pohled posiluje i úspěch herce Volodymyra Zelenského v prvním kole prezidentských voleb na Ukrajině. Ale nejde o nic nového, Slováci už dříve zvolili nepolitika Kisku, my jsme zase volili velkopodnikatele Babiše, kandidujícího pod heslem, že není politik a jedna z nejvyspělejších demokracií – Spojené státy americké – si zvolili realitního magnáta a televizního showmana Trumpa.
Ondřej Konrád: Česko-slovenské příbuznosti i odlišnosti
Krátce po uzavření volebních místností řekl humorista Milan Markovič České televizi: „Doufám, že nám budete po dnešku hlavu státu závidět.“
Společným jmenovatelem je všude neschopnost zaběhlých politických elit řešit současné problémy, zejména míru korupce nebo propojení politiků s byznysovou sférou. Snad jen západoevropské demokracie se zdají být proti tomu trendu aspoň do jisté míry imunní.
Mezi profily antipolitických vítězů panují ovšem značné rozdíly. Zatímco Ukrajinec Zelenskyj je známý bavič a náš Andrej Babiš – podobně jako Trump nebo bývalý slovenský prezident Kiska – přišel do politiky ze světa byznysu, Zuzana Čaputová si získala renomé jako ekologická aktivistka.
Téměř všichni úspěšní mužští nepolitičtí politici představují sebevědomé typy spasitelů, kteří okouzlili své voliče vodopádem sebechvály, jak dělají všechno nejlépe, síla a přesvědčivost Zuzany Čaputové vychází z něčeho úplně jiného, než jsou suverénní výkřiky, že všechno zařídí.
Definovat vlastní hodnoty
Čaputová, kterou západní média občas srovnávají s Václavem Havlem, vystupovala v kampani spíše skromně, a mluvila o spravedlnosti nebo o slušnosti, která podle ní nemusí představovat slabost.
Kamila Pešeková: Slušnost může být síla, ne projev slabosti, říká budoucí slovenská prezidentka Čaputová
Když Andrej Kiska před rokem oznamoval, že už nebude kandidovat na slovenského prezidenta, nemohl tušit, kdo bude jeho nástupcem. A už vůbec ne, že to bude Zuzana Čaputová.
Étos slušnosti, který přinesla, dokázal přesvědčit nejen mladé a liberální voliče, ale i velkou část konzervativních voličů. Jen tak lze vysvětlit, že v dosti tradicionalistické, výrazně katolické a spíše vesnické populaci mohla vyhrát rozvedená matka dvou dětí, která se mimo jiné vyslovila pro interrupce.
Obrovský rozdíl mezi u nás vítězícím nepolitickým politikem Babišema a Zuzanou Čaputovou, není jen ve výši jejich majetku, ale zejména v povaze naděje, kterou vzbuzují. Andrej Babiš vyhrává s heslem, že bude líp – myšleno ekonomicky – Čaputová vyvolává naději, že Slovensko bude slušnější a spravedlivější.
Můžeme se utěšovat tím, že v Čechách jsme již dosáhli dostatečné míry slušnosti a spravedlnosti, nemusíme ale ani sledovat sdělovací prostředky, abychom byli rychle vyvedeni z omylu. Proč jsou Češi ochotni demonstrovat spíše za výši svého platu nebo výši různých přídavků a Slovákům naopak vadí víc korupce, hrubost a nemožnost dobrat se spravedlnosti, ponechám na vaší vlastní úvaze.
Objektivně lze konstatovat pouze to, že Slovensko si prožilo společenský otřes v podobě nájemné vraždy mladého investigativního novináře a jeho snoubenky. Často se tvrdí, že každý takový otřes společnost znejistí a přinutí ji, jak si definovat vlastní hodnoty, tak i za ně aktivně bojovat. Doufejme jen, že toto tvrzení úplně neplatí. Jinak bychom byli nuceni klesnout ještě mnohem hlouběji, abychom si vůbec uvědomili, co chceme a co je pro nás opravdu důležité.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
