Jan Vávra: Noc dlouhých nožů na našich úřadech
Už jsme si zvykli, že každá změna vládní garnitury pravidelně začíná „nocí dlouhých nožů“, kdy noví ministři odvolávají náměstky, ředitele a vedoucí různých úřadů, organizací a odborů a dosazují tam své lidi. Oblíbeným argumentem je tvrzení, že noví vládci mají právo si s sebou přivést spolupracovníky, kterým důvěřují. Proto jsme i po nástupu Fialovy vlády mohli zaznamenat vlnu odvolávání, zejména v resortu zemědělství a obrany.
Nabízí se samozřejmě otázka, proč noví ministři nemohou důvěřovat starým úředníkům, když jsme před několika lety konečně uvedli v platnost zákon o státní službě, který měl zajistit apolitickou a na střídání vlád nezávislou, profesionální státní správu.
Čtěte také
Jde o zákon, který byl sice přijat již dávno, ale několik vlád – včetně těch, které tvořily i strany současné pětikoalice – odkládalo jeho platnost do doby, kdy už Evropské unii došla trpělivost. Naši konzervativní i liberální politici ale stačili upravit tuto normu tak, že vláda má pořád dost možností zasahovat do rozhodování úřadu a o nějaké apolitičnosti nemůže být řeč – to zjistila i analýza společnosti KPMG z roku 2018.
Důkazem nepopiratelného vlivu politiků na rozhodování státních úředníků bylo třeba odsouhlasení evropských dotací holdingu Agrofert, spadajícímu do Babišova svěřenského fondu, a to v době, kdy to bylo podle Evropské komise v rozporu se zákony, protože Andrej Babiš byl ve střetu zájmů. Zákon o státní službě tedy žádného úředníka příliš dobře nechrání, a řada úředníků byla proto loajálnější ke své další kariéře, tím pádem i k Agrofertu, než k zákonům a pravidlům.
Profesionální statní správa
Odagrofertizování státní správy je tedy více než potřebné. Ovšem tato snaha má někdy nezamýšlené důsledky. Například před Štědrým dnem vyšlo najevo, že se Úřad vlády za nového premiéra rozšíří o 74 úředníků. Přitom politici Spolu před říjnovými volbami slibovali, že počet úředníků zmenší o 13 procent.
Čtěte také
Teď se odvolávají opět na zákon o státní službě, noví ministři si chtějí přivést své lidi, ale zbavit se těch z Babišovy éry je obtížné. Úředníci spadající pod služební zákon mohou být propuštění jen z důvodů daných zákonem, což je závažné nebo opakované porušení služebních povinností. Dokázat něco takového trvá nadřízeným chvíli a stoji to určité úsilí.
Druhou možností je takzvaná systemizace, díky které může vláda měnit počet úředníků na jednotlivých ministerstvech. Ovšem používat systemizaci k propouštění konkrétních úředníků může být vykládáno jako obcházení služebního zákona a dotyčný úředník se může domáhat neplatnosti odvolání u soudu. Trvá to ale dlouho a on sám musí dokázat, že systemizace byla provedena za účelem zbavit se nechtěného pracovníka. Úředníci se tedy často nesoudí, ale několikrát jim už soudy daly za pravdu.
Jakkoli je důležité zbavit státní správu úředníků, kteří z loajality k Andreji Babišovi rozhodovali o evropských dotacích v rozporu s pravidly EU, důležité bude, kdo tyto úředníky nahradí. Vláda by měla odolat pokušení postupovat podobně a dávat loajalitě přednost před profesionalitou. Jinak se bude podobný proces odvolávání a přijímání úředníků odehrávat při každé změně vlády. Vybudování profesionální statní správy je tedy základním předpokladem fungujícího státu, k čemuž máme zatím pořád hodně daleko. Navíc není jisté, zda se politici svého vlivu na rozhodování úředníků budou vůbec chtít vzdát.
Autor je komentátor Českého rozhlasu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
